Florian Leopold Gassmann

Florian Leopold Gassmann se narodil v mostecké Minoritní ulici 4. května 1729. Stará historická zástavba města Mostu, včetně Gassmannova rodného domu, byla rozbořena v důsledku povrchové těžby uhlí. Hudební nadání sotva desetiletého chlapce rozpoznal a rozvíjel ředitel kůru mosteckého kostela Jan Vobořil, který chlapce učil základům dýchání při zpěvu, hře na housle, také harfu a zčásti i hudební teorii. S doporučením začal studovat jezuitské gymnázium v Chomutově. Protože rodiče trvale nesouhlasili s tím, jak si Florian Leopold představoval svou budoucnost a nebyli nakloněni tomu, aby se dále hudebně vzdělával, odešel ještě nedospělý nejprve do Karlových Varů v roce 1741, později se jako zručný houslista a harfista přesunul do Benátek. Zde pokračoval ve svých hudebních studiích a další dva roky studoval v Boloni u hudebního skladatele a teoretika Giovanniho Battisty Martiniho. Po návratu do Benátek byl varhaníkem v ženském klášteře a měl zde také jako sbormistr řídit dívčí konzervatoř dei Incurabili. Již jako uznávaný hudebník a zčásti také skla datel byl souběžně ve službách hraběte L. Veneriho. V roce 1757 se úspěšně uvedl v soutěži benátského Teatro San Moise, když pro karnevalovou sezónu složil svou první operu Merope. Na dalších pět let měl Gassmann zajištěnu možnost skládat pro další pořádané karnevaly celou sérii obdobných oper. Každoročně tak napsal po jedné opeře. Většinu hudby k těmto operám, napsal na libreta italského básníka Apostola Zeno. V roce 1759 napsal svou první buffa operu na libreto Carlo Goldoniho a později vyhlášeného libretisty Pietra Metastasia. Ještě v Benátkách se setkal s několika hudebními skladateli, pocházejícími z Čech, mezi kterými bylo pro něj důležité především setkání se skladateli Josefem Myslivečkem, Janem Křtitelem Vaňhalem a Janem Antonínem Koželuhem. Na jaře roke 1763 byl povolán do Vídně jako nástupce C.W. Glucka ve funkci císařského dvorního divadelního kapelníka a od roku 1764 i komorního skladatele. Po smrti císaře Františka I. byla ve Vídni na celý rok zavřená divadla , což Gassmann využil k návratu do Benátek. Zde se stal učitelem teprve patnáctiletého Antonia Salieriho, kterého přivezl v roce na počátku roku 1768 do Vídně, aby mohl v jeho výuce pokračovat. S výjimkou roku 1770, kdy pobýval v Římě, již všechna další léta svého života prožil ve Vídni: Zde byl v roce 1772 jmenován vídeňským dvorním kapelníkem a komorním skladatelem na dvoře císařovny Marie Terezie a Josefa II. Rozsah hudebního díla Floriana Leopolda Gassmanna je mimořádný. Jako skladatel psal především úspěšné komorní skladby, např. triové sonáty, kvartety, sinfonie, chrámové skladby, oratoria, duchovní hru na biblický námět La Betulia liberata. Je autorem tří scénických kantát, 7 vážných oper (opera seria) a 14 oper buffa. Převážnou část Gassmannova díla vysoce hodnotil W.A.Mozart . Gassmann byl zejména v Německu, Rakousku a Itálii uznávaný díky svým operám L'amore artigiano/Řemeslnická láska/ z roku 1767 a dále La Contessina(Komtesa) (1770), která vznikla u příležitosti setkání rakouského císaře Josefa II. a pruského krále Friedrich II. v Novém Městě na Moravě. Z Gassmannova podnětu byla v roce 1771 založena společnost na podporu vdov a sirotků po hudebnících ve Vídni. Hudební skladatel, dirigent a pedagog Florian Leopold Gassmann zemřel ve Vídni 20. ledna 1774, ve věku necelých 45 let.