Recenze: Milostné strasti nebožtíků (komiks)

Od japonského klasika Junjiho Itoa, který 31. července 2025 oslavil dvaašedesátiny, jsme si přiblížili všechny jeho výživné manga komiksy, jaké vyšly v českém přehledu. S výjimkou tohoto. Tak to pojďme napravit.

 

Jiný kraj, jiný mrav. Kdybychom se u nás zeptali náhodného kolemjdoucího či náhodné kolemjdoucí na to, jestli by nám předpověděl/a budoucnost ve smyslu, jestli budeme mít štěstí v lásce, pravděpodobně by se nám dostalo odpovědi typu: „Ty vymaštěnej d……! Tos někde upad na tu tvoji za…. palici, ne? Radši vocaď koukej okamžitě vysmahnout, ty zk…… z…., a vrať se, ty k…….. p….., zpátky do baráku pro d….., odkuds přišel, protože jinak ti nakopu tu tvoji špinavou p…. tak, že si v tom svým vyráglovaným, p…….. mozku budeš tejden myslet, že tě přejel brutální parní válec, ty s….! Chcípni na lepru!!!“ To v japonském městě Nazumi je z tohoto úhlu pohledu situace o poznání přívětivější. Kolemjdoucí mají pro ty, kteří chtějí znát svou vztahovou budoucnost, ve svých věštbách pochopení. Tedy pokud se nejedná o tajemného vysokého týpka s propíchnutýma ušima, ze kterého holky šílí.

Jedné řekl, že štěstí v lásce mít nebude, a tak si ze zoufalství (nebo z prokletí?) prořízla krk řezákem na papír! Díky Rjúsukemu se dozvíme, že v minulosti se už jeden takový nemilý incident odehrál. Zmíněný klučina se teď vrací zpátky do Nazumi, kde kdysi bydlel. Hned se k němu hlásí někdejší spolužačka Midori, která má vskutku krásnou a obecně velmi sympatickou kamarádku (dá-li se něco takového o postavě z mangy vůbec napsat), která se jmenuje Suzue Tanaka. Bude to právě ona, kdo se brzy poté, co jí bude oním týpkem věštěno to, co nechtěla slyšet, začne z nešťastné lásky měnit k nepoznání, až ji zběsilost a posedlost dovedou k nejradikálnějšímu z radikálních řešení. A to přímo před Rjúsukeho zraky! No, bude to chtít hodně námahy, aby se podařilo zjistit, co je ten týpek zač, a aby byla jeho zjevování z mlhy učiněna přítrž.

Tak jako u Tomie či Spirály, i tentokrát Junji Ito servíruje úzkost a znepokojivou, pomalu až kafkovskou mysteriózní atmosféru, byť Milostné strasti nebožtíků z tohoto pohledu nezachází až tak daleko, jako ta další dvě jeho zmíněná dílka. Ani ve své mistrovské disciplíně, kterou je body horror, není až tolik nekompromisní, jako v některých svých jiných projektech. Nejde mu totiž o to za každou cenu exhibovat, ale případnou ošklivost a deformace vždycky podřizuje příběhu. Tenhle nám sice dá snad až příliš brzy poměrně jasné vodítko k rozlousknutí celé situace kolem tajemného týpka, co se zjevuje na křižovatkách, nicméně na druhou stranu můžeme v textu a především o černobílých obrázcích (protože autor vysoce umě vypráví hlavně jimi) vysledovat i sofistikovaný satirický podtón, a to nejen v souvislosti s úslovím „milovat až k smrti“.

Přesto není výsledek až tak působivý, jak mohl být. Prostor na to příběh a celou jeho mytologii pořádně rozvinout, zrovna jako se to děje ve Spirále, by přitom rozhodně byl (viz níže). V závěru jakoby se Ito snažil všechno z nějakého podivného důvodu co nejvíc urychlit. A o určité nerozhodnosti ve smyslu, jak příběh ukončit, může svědčit také skutečnost, že se dočkáme bonusového příběhu, který by vůbec neměl být bonusovým, neboť je v souvislosti s předchozím děním docela dost zásadní. A dodává tečku, která není spíše rozpačitá a neukončená, nýbrž určitá a do značné míry uspokojující. V každém případě opět nelze nezmínit, že nemůže být nejmenších pochybností o tom, že při určitých změnách a úpravách by manga Milostné strasti nebožtíků mohla být zadaptována do pozoruhodného filmového hororu s působivým přesahem!

Milostné strasti nebožtíků je manga (čili se čte zprava doleva) o 400 stranách, přičemž ten nejrozsáhlejší příběh končí už na té s pořadovým číslem 246! Dobře. Ale co dál? Čím je vyplněný zbytek? Inu, tentokrát nejde ani o rozhovor s autorem, ani o jeho vysvětlivky. Dočkáme se dalších příběhů, resp. povídek, které s tím hlavním nijak nesouvisejí. První se jmenuje Prapodivní sourozenci. Je rozdělena na dvě části a nechybí v ní pořádná dávka tajemna, pokřivené rodinné hodnoty a spiritismus. Dům iluzorních bolestí nás velmi sugestivně seznamuje se synkem bohatých rodičů, který má bolesti. Ale ne po těle, nýbrž po domě, ve kterém bydlí!?! Žebranda nápaditě sází na anomálie a znetvoření. A samozřejmě nemůže chybět čtyřstránková Vzpomínka na realistický h*vno, která je z totálně jiného soudku, jelikož není strašidelná. Spíše zavání trochu fekálním humorem, jaký můžeme vidět třeba v komedii Všichni to dělají od Itova krajana, legendárního režiséra Takeshiho Kitana. Zkrátka tahle manga opět podtrhuje autorovu tvořitelskou výjimečnost.

HODNOCENÍ: 8/10

 

RECENZE MANGY TOMIE JE K DISPOZICI TADY
RECENZE MANGY SPIRÁLA JE K DISPOZICI TADY
RECENZE MANGY BALÓNKY OBĚŠENCŮ JE K DISPOZICI TADY
RECENZE MANGY RYBY JE K DISPOZICI TADY
RECENZE MANGY KOČIČÍ DENÍKY JE K DISPOZICI TADY

 

MANGA MILOSTNÉ STRASTI NEBOŽTÍKŮ JE K DISPOZICI TADY

KOMPLETNÍ NABÍDKA VYDAVATELSTVÍ CREW JE K DISPOZICI TADY

 

FOTO: crew.cz