Pat a Mat

Není nad to, mít v bytě pořádek, na to je Mat pedant, pavučina na stropě neobstojí, není to hezké, a aby měl nějakou práci, ještě strčil do trouby krůtu. Z novin si udělá malířskou čepici a v tom přijde na návštěvu Pat a nad tím nepořádkem, spráskne ruce. Všude kolem, kam se podíváš, samá barva, která spíše měla být na zdi. Křeslo neposloužilo, na pérové matraci si lze jen zaskotačit, jak na trampolíně ale vážně, dlouhý žebřík, bude asi tou nejlepší pomůckou. Ale je zbytečně dlouhý, televizor jde k zemi, rada nad zlato říká, upravit délku žebříku podle potřeby. A máme hned dva. Stříkající hadicí je perfektně vymalováno, a to se zase něco povedlo, ale na jak dlouho? Když si Mat vzpomněl na krůtu v troubě, bylo již pozdě, je z ní černé kladenské uhlí a malovat se může znovu...