Slavné historky zbojnické

Hrdina dalšího zbojnického příběhu pochází z německo-francouzského pomezí. Jeho přezdívka Schinderhannes by se dala přeložit asi jako Jeník Ras. Její nositel k ní přišel díky svému rodinnému původu, neboť jeho otec původně patřil ke kastě rasů. Také Jeníka čekala rasovská budoucnost, ale neodměňovalo se zde spravedlivě, a tak Jeník raději dal přenost pašeráctví. [b]Schinderhannes[/b] Do konfliktu se zákonem se dostal už jako dítě, protože místní pašeráci využívali dětí k přenášení zakázaného zboží přes německo-francouzské hranice. A malý Jeník v této činnosti vynikal. Měl výborný sluch, lehce našlapoval a dokázal najít nehlídané škvíry na hranicích. Ale i jeho jedenkrát chytili a dostal veřejný výprask. V tu chvíli se vůči městským pánům zatvrdil natolik, že jim vyhlásil pomstu. Profesi pašeráka však neopustil, pouze se v ní zdokonalil, aby se podobná situace už neopakovala. Brzy stál v čele dobře prosperující pašerácké skupiny, jejíž sláva a úspěchy rostly každým dnem. Už se neskrýval v lesích, své oběti přepadával za bílého dne a navíc je vždy dokázal patřičně zesměšnit. To mu získávalo neobyčejnou popularitu u prostého lidu, a protože to byl pohledný a inteligentní muž, také srdce krásných žen. Ztrácel soudnost a naplno se v něm probudil generálský komplex. Začal stavět rezidence, pořádat oslnivé bály a chovat se jako velmož. Lidská závist je však zrádná a přivedla ho až před mohučský soud. V jeho prospěch však intervenovalo mnoho vlivných mužů, krásných žen i obyčejných lidí. Tak vznikla legenda o usměvavém a šlechetném loupežníkovi Schinderhannesovi.