Hercule Poirot

Je-li zavražděn lichvář nebo vyděrač, má policie zdánlivě usnadněnou práci, neboť okruh potenciálních pachatelů je předem dán. Určitě jím bude nějaký zoufalec, kterého jeho dluhy, případně obavy z prozrazení a společenského znemožnění dohnaly k činu, jaký by za jiných okolností nespáchal. A stane-li se ještě k tomu všemu jevištěm vražedného útoku paluba malého dopravního letadla, a vrah se tedy nutně musí rekrutovat z pouhých několika jeho pasažérů, musí být vyřešení takového případu skutečně hračkou. Proto je také po vraždě madam Giselle, známé pařížské lichvářky, vrchnímu inspektorovi Jappovi ze Scotland Yardu okamžitě jasné, kdo je pachatelem: lady Horburyová, která dlužila madam Giselle nemalou částku peněz a v letadle jí seděla nejblíž. Všechno do sebe perfektně zapadá, neboť vrah si svůj čin pečlivě a důkladně připravil. Počítal se vším, kromě jediné věci: že stejným letadlem se bude z Paříže do Londýna vracet i Hercule Poirot.