Jak jsem poznal vaši matku

V anglicky mluvících zemích mají pořekadlo, co by nevěsta měla mít ve svatební den u sebe: 'Něco starého, něco nového, něco půjčeného a něco modrého.' (docela se jim to v originále i rýmuje: 'Something old, something new, something borrowed and something blue.') Tento zvyk pomalu přechází už i k nám, kdy naše nevěsty napodobují ty americké (a teď si nejsem jist, ale myslím, že ve Spojeném království mají tradici stejnou). Svatbou většinou vše šťastně končí, a skoro vždy je tato událost rozdělená do dvou dílů. Ani v sitcomu Jak jsem potkal vaši matku tomu není jinak. Pamatuji si, že i v "Přátelých" byl téměř každý svatební den rozdělen do dvou částí (a že jich bylo, jen ty Rossovi zabrali pár epizod). Jak už to tak bývá, nic nemůže být tak, jak by si člověk přál. Proto je nejlepší nedělat si zas až tak velké plány, protože stejně nám pak nevycházejí. Každý si může takhle naplánovat celý život a pak zjistí, že hned první bod je v prčicích a už nikdy nebude nic klapat přesně tak, jak si předurčil...