Hranice nemožného

Pozorovatel stojí ve čtvrté minutě ve výtahu. V tomto díle se podíváme na kloub další paranormálii. Tentokrát jde o člověka, který dokáže ovládat elektřinu. Jako všichni by byli úplně bezradní, nebýt doktora Waltera Bishopa. Nevím co dělala FBI před tím, než tohodle šíleného vědce našla. A taky nevím, jak mohli kdy vyřešit nějaký případ, když tam ještě nepracovala agentka Dunhamová. Jinak tahle postava je pro mě dost zklamáním, představoval bych si pro hlavní roli někoho výraznějšího. Nemůžu říci, že je ošklivá, ale že by to byla nějaká extra kráska, to se vůbec říci nedá. Prostě taková šedá myš, která lehce zapadne v průměru. A navíc ovládá jen jeden výraz, který používá pro každou situaci. Vůbec nezáleží na tom, zda je šťastná, rozrušená či jí jde o život. Celou dobu má ten zvláštní úsměv, přes který jsem se stále nedokázal přenést. Asi kdybych byl Peter Bishop, časem bych s ní začal randit, nebo kdybych byl agent Scott a potřeboval nějak získat její důvěru, ale jako obyčejný člověk si vyberu Astrid...