Země úsměvů a snů

V první části cyklu nás M. Kopecký provádí Offenbachovými operetami Orfeus v podsvětí (1858) s veleznámým kankánem, a Květou Fialovou jako Eurydiké, Krásná Helena (1864), kde Paris pěje známé "Evoe – sotva kdy krásnější jsem půvab dříve zřel...", Rytíř Modrovous (1866) s árií Mordovouse, kterou si bravurně střihne Miloš Kopecký, Pařížský život (1866) se sexi árií v podání Mileny Zahrynovské, Madame Favart (1878), v níž Vlasta Fialová předvádí rozvernou árii v plné své síle. Představitelé jednotlivých částí operet zpívají a hrají více v zákulisních prostorách než na jevišti. Činoherní herci chytají playback operetních zpěváků, operetní zpěváci se snaří činoherně hrát. Také balet se hojně uplatní nejen při klasickém kankánu ženském, ale i při ryze mužském šermířském. A takové líbání rukou v tříčtvrtečním taktu, to by se mělo učit v tanečních...