Mlha

americký horor s názvem mlha je přímo učebnicovým typem filmu, který má svou tísnivou a plíživou atmosféru, ale jako strašidelný horor na diváka nefunguje. filmařský štáb odvedl kvalitní práci, ale strach se na plátno prostě a jednoduše přenést nepovedlo. zajímavý filmový námět s neméně zajímavým zpracováním uváděný pod pojmenováním mlha postrádá rytmus a vypointování strašidelných nebo lekavých scén a to ve výsledném efektu snímku přineslo zařazení jen do lepší poloviny středních příček pole světového kinematografického průmyslu.

John Carpenter je mistr hororu, to se ví od dob Halloweenu, kdy se zrodil jeden z nejznámějších vrahů Micheal Meyers a zrovna tak vznikla jedna z nejznámějších ženských hvězd hororu, Jamie Lee Curtis, která se následně objevila nejen v pokračováním Halloweenu, ale také v celé řadě dalších hororů, což je případ i Mlhy. Mlha má své vlastní tempo, které je pro tyhle starší horory typické, každému to asi nesedne vzhledem k těm dnešním hororům, ale já klasiky ráda a přesně to pro mě Mlha je. Příběh, která má výbornou atmosféru, kterou doplňuje hudba, samozřejmě nejde o trvalou atmosféru, ona totiž rychle přijde a stejně tak rychle odejde, stejně jako mlha. Nejvýraznější postavou je Stevie v podání Adrienne Barbeau.

100 let po ztroskotání nějaké lodi se na pobřeží malého městečka od moře táhne podivná mlha a začnou se dít věci. John Carpenter a jeho přehlížená klasika. Jedná se o tradiční příběh duchů s mírným náznakem násilí, který svým postupným budováním atmosféry a příznaků nejistoty a strachu hodně připomíná styl Alfreda Hitchcocka. A tak se jedná spíše o hororový thriller o pomstě námořníků na potomcích svých vrahů. Námětově to sice vypadá na slasher, ale svým způsobem tomu tak není. A to i přesto že se sem tam někde nějaký útok naskytne. Carpenter pracoval s naprostým minimalismem, čímž nechal vývoji volný průběh. Správnou atmosféru tak spíše buduje syntezátorový zvukový doprovod. Takže žádné lekačky, žádná brutalita, žádné potoky krve. S nízkým rozpočtem, dobře zpracovaným scénářem a ohromnou touhou po kreativitě vznik snímek o jedné děsivé noci, ve které se s nemalou intenzitou probouzí strach z neznámého. A když se nad celým konceptem a vůbec celkovou filosofii příběhu zamyslíme, tak si můžeme i uvědomit, že vtom je vlastně skryto určité politické poselství, které má ve svém smyslu dokonce nadčasovou výpověď. A tím je úpadek západního světa. Snímek je sice nenápadný, avšak určitou hodnotu má. Musí se jen k tomu přistoupit z té správné strany.

Také jeden z kultovních hororů na dobu vzniku skvěle natočeno a herci odvedly skvělou práci.I dnes skvělí horor.