Mnoho povyku pro nic

Britský herec a režisér Kenneth Branagh je považován za nadšjného nástupce sira Laurence Oliviera. Potvrzuje se to i umělcovým příklonem k dílu Williama Shakesoeara. Po úspěšné adaptaci Jindřicha V. (1989) natočil Branagh v roce 1993 svou vezi klasikovy známé komedie Mnoho povyku pro nic (1598-99). V rozmarné hře o zlomyslném očernění jedné panny a o tom, jak se intrika nakonec nepodařila, lze snadno najít motivy z jiných Shakespearových děl (zejména Zkrocení zlé ženy a z Romea a Julie). Samotná zápletka ustupuje ovšem více akcentovanému motivu milostného vztahu dvou mladých lidí, Benedetta a Beatrice, kteří se navenek stále hašteří a škorpí. Divácky vděčný je i motiv komických měšťanů. - Kenneth Branagh se ve svém zpracování inspiroval slavnými filmovými adaptacemi Franca Zeffirelliho. Natočil barvitou podívanou, v níž se příliš neohlíží na historické začlenění látky (projevuje se to zejména v kostýmech) a v níž zdůrazňuje slunečnou letní pohodu., rozmarnost osudu i sílu lásky. - Ačkoliv autor situoval děj do sicilské Messiny, jeho novodobý adaptátor realizoval snímek v prostředí toskánské Villy Vingmaggio ( v níž možná žila i slavná Mona Lisa). Architektura domu i zahrady a italské slunce dodávají příběhu podstatnou část atmosféry. Na úspěchu se podílí také dobré herecké obsazení: v čele se samotným režisérem a jeho tehdejší manželkou Emou Thompsonovou. Autor/Zdroj: /Filmový přehled