Divoký Bill

Sebrané spisy asociální z britských ostrovů téměř nikdy nezklamou a vždy něčím překvapí, obzvlášť výběrem klientů institucí pro lidský odpad, tentokrát jsem nemohla spustit oko z Willa Poultera, s přehnanými rysy oživlé komiksové postavy, které mu stačily na vyjádření všech hnutí mysli. Periferní klasika je zde konfrontována s přípravami na bombastickou olympijskou událost, kde v kontextu každodennosti jeho obyvatel ční rozestavěné sportovní chrámy neskutečně a vzdáleně, jako z pohledu na Mars a ne z okna vlastního ošoupaného bytu, kde mají i malá vítězství mnohem větší cenu a za chyby se musí tvrdě zaplatit, zvlášť za ty promlčené a nezjevné...

Myslel jsem si,že to bude akční "nálož" z podsvětí.A opak je pravdou(ale bohudík).Divoký Bill je především komorní drama o nejednoduché cestě bývalého kriminálníka ke svým dětem. Jak najít cestu do spořádaného světa,když džungle čeká před barákem?Jak najít cestu k rodině,když vás pořádně nezná?Jak chránit svoje děti,když jsou v nebezpečí a nevěří vám?Jak udělat takový film,bez patosu,předvídatelné akce a originálně,přitom s velkým citem?Režisérovi Dextru Fletcherovi se to téměř podařilo.Poslední slova hrdého táty v průšvihu byla jen třešnickou vynikajícího filmu(kdo nemá děti,asi pořádně nepochopí).