Memáte-li peníze na realizaci původního celovečerního filmu, vypůjčte si materiál odjinud, nejlépe z těch největších filmových klasik, jak to před nedávnem udělal György Pálfi. Se střihačským týmem vybral záběry ze stovek kultovních titulů a dal vzniknout originální filmové poctě.
Letos na jaře tomu byly dva roky, co si na festivalu v Cannes odbyl premiéru střihový snímek talentovaného maďarského režiséra Györgye Pálfiho Final Cut - Dámy a pánové, který tehdy jubilejní 65. ročník nejprestižnější filmové přehlídky na světě slavnostně zakončoval. Jak uvedl sám tvůrce, jenž je u nás i jinde ve světě nejznámější díky dekadentně pojaté rodinné fresce s názvem Taxidermia (2006), jeho dosud předposlední režijní počin vznikl doslova jako z nouze ctnost. Po všeobecně úspěšné Taxidermii Pálfi sice obdržel nabídky ze zahraničí, žádná ho však nezaujala natolik, aby se pustil do její realizace. A kinematografie v domovském Maďarsku se mezitím dostala do hluboké finanční krize, která ani adorovanému Pálfimu neumožnila práci na plnohodnotném režijním projektu. V roce 2009 tak s razantně omezeným rozpočtem během dvaceti dnů se skupinkou amatérů natočil improvizovaný experiment Nejsem tvůj přítel (Nem vagyok a barátod), jenž je mozaikou odcizených vztahů ze současné Budapešti. Hned poté se pustil do realizace dalšího experimentu - Final Cutu, na němž tři roky intenzivně pracoval s týmem čtyř střihačů. Podle hesla „Když nemůžeme natočit vlastní film, tak si ho sestříháme z již existujících" se pustili do náročného projektu, v rámci něhož nashromáždili na čtyři sta padesát titulů, z nichž si „vypůjčili" záběry pro nově vznikající snímek (podle vlastních slov na něm strávili paradoxně mnohem více času, než kdyby se rozhodli natočit něco původního). Základní myšlenkou bylo vytvořit film s naprosto univerzálním příběhem milostného vztahu mezi mužem a ženou, kterému jsou po počátečním vášnivém vzplanutí kladeny překážky, jež musí oba překonávat, aby se dopracovali k závěrečnému happy endu. Tento archetypální vzorec samozřejmě využíval všemožná klišé s ním spjatá, což v divácích užívajících si Pálfiho intertextuální hrátky vzbuzuje o to větší a upřímnější cinefilní radost. Final Cut - Dámy a pánové je režisérovou poklonou všem báječným mužům s klikou a srdečným vyznáním se z lásky k filmové historii, které bez sebemenších pochyb ocení každý, kdo má alespoň trochu rád film.
Jana Bébarová, LŠ 2014
