Neviditelné lásky

Uvedeno na '13 Inconvenient Films human rights film festival 2013 v Kaunasu v Litvě. Co to doprčic je s dnešním obrazem starého člověka? Já osobně se jich štítím a lituji jich. A aby také ne. V televizi, novinách, ve filmech, všude jsou zobrazeni starci jako nějaké kreatury, které se nedokáží přizpůsobit dnešní době, mají problém nejen s chůzí, ale i s vylučováním, a jediné, k čemu jsou dobří, tak jsou snadnou návnadou pro šmejdy snažící se nějakého naivku okrást. A dost. Takovýhle obraz si důchodci nezaslouží. Les invisibles byl dokument hlavně o revoluci mezi heterosexuály a o jejich přijetí do normální společnosti. To ale není to, co jsem si z filmu odnesl. Mě se strašně líbilo, že většina hlavních postav byli osmdesátníci, kteří vystupovali s noblesou, svěžím duchem a vitalitou. Nikdo se je nesnažil zobrazit jako největší chudáky, kterým musíme poslat SMS ve tvaru DMS bla bla bla a přispět tak částkou dvaceti sedmi korun, tři koruny jdou jako obvykle operátorovi. Ne, tady je prostě dědule, kterého až potkám, tak si s ním radostně dám sklenku vína a zeptám se ho na radu, jak se více zalíbit dívkám...