Čtvero Alp

Alpy mají mnoho podob a také různorodé zvířecí obyvatelstvo, mezi něž patří mimo jiné i opice a klokani. Ovšem kromě evropských Alp, existují na světě ještě další tři horská pásma s jménem Alpy. Prvním z nich jsou ale přece jen pohoří Alpy v Evropě, které formoval evropský kontinent od jeho zrodu. Skutečným vládcem je zde Orel skalní. Scenérie hor je po celou dobu neměnná, přesto však hory mají svůj životní cyklus. Evropské Alpy vznikly přibližně před 35 miliony let, kdy africká kontinentální deska narazila do desky evropské. Tento proces však ještě neskončil, protože Alpy rok co rok povyrostou o jeden až dva milimetry. A zatímco proces vzniku je jasný, nepatrný je proces zániku pohoří, které je po celou dobu vystaveno vlivu mrazu, slunce a větru, který rozdrolené pohoří roznáší do dalekého okolí. Pohoří vznikají na místě nejintenzivnějšího vlivu podzemních sil, a jsou jasným důkazem toho, že naše planeta je neustále vystavena změnám. Vzhled pohoří je pak utvářen vodou, která zmrzlá na led trhá skalní bloky, a kamenná drť, vyproštěná z kamenného sevření, se sune dolů, do údolí. Bystřiny a toky mají po celou dobu neměnný směr. V podhůří Alp žije tvor, kterého by zde sotva kdo čekal. Je jím vydra říční. Spolu s rysem sdílí stejný osud – pro své kožešinové oblečení se dostali na pokraj vyhubení. Do Alp se vrátil i vlk, a tak se kozorožci museli přestěhovat do vyšších poloh. Strmé stěny jsou vystaveny neustálému větru, a kozorožci se nemají kde skrýt. Na opačném konci světa, ve stejnojmenném pohoří žije zvíře s podobným chováním jako vydra – ptakopysk. Loví ve vodách australských Alp, které jsou ale nepoměrně menší, protože neprošly takovou vývojovou fázi jako evropské Alpy. Žijí zde i papoušci rodu Rosella a Keya, rostou zde blahovičníky. Pokud to přírodní podmínky dovolí, mohou se vačnatci i rozmnožovat. Australské Alpy ukazují, jak by mohly jednou vypadat Alpy evropské. Je krutá zima a i kamzíci musí vyhrabat svými kopýtky potravu, kterou mají běžně k dispozici. Papoušci Keya chystají hnízdo pro snos vajíček. Sameček po vylíhnutí mláďat hledá potravu. Zima pomalu končí a svišti se mohou probudit ze zimního spánku. Vše se probouzí a připravuje na příchod jara. To vyburcuje i plcha lesního, který jinak spí zimním spánkem až pět měsíců. Havrani dojídají zbytky mršin, které zůstaly po bouřích a lavinách. Ale musí se mít na pozoru před králem vzduchu - orlem. V horách japonských Alp zase žijí makakové, kteří se přizpůsobili drsnému podnebí. Ti se naučili využívat termální prameny k tomu, aby se trochu ohřáli. Žije zde i Serahul, kterého lze spatřit jen v zimě. I tady přichází jaro a probouzí se vakoplch, pavouci, klokani, velemlok. Makakům se podařilo přežít zimu. Australské Alpy i přes dostatek sněhu na jaře nedostatek vody. Což může ohrožit vývin vajíček paropuchy. Ptakopysk dokončuje výstavbu své nory. Materiál si nosí netradičně – pod ocasem. Ve všech čtyřech velehorách Alp se mláďata připravují na další zimu. Mají se toho hodně co učit, aby přežili kruté zimy. V evropských Alpách se připravuje na zimu i Zedníček skalní. Jakoby tady pro něj neplatily zákony přitažlivosti. Jaro s létem jsou velmi krátké a již se opět blíží zima. Naštěstí již zdejší lidé pochopili zákon přírody, a tak je zvířena v těchto oblastech pod ochranou.