Poslední šance pro severní bílé nosorožce

Nosorožci se proháněli africkou savanou a buší již před miliony let. Žijí zde 2 druhy. Větší z nich - nosorožec tuponosý, širokohubý či bílý, se živí spásáním trávy. Obývá především otevřené savany a tvoří dva poddruhy. Jižní poddruh se podařilo před vyhynutím zachránit doslova v hodině dvanácté před 100 lety, osud toho severního však visí na vlásku. Jak dokládají nálezy z Olduvajské rokle v Tanzanii, před několika tisíci lety byl nosorožec tuponosý rozšířen i ve východní Africe. Změna klimatu spojená s poslední dobou ledovou způsobila jeho vymizení z těchto lokalit. Jižní poddruh znají vědci již od roku 1817, zatímco severní byl objeven až v roce 1907. Areál výskytu obou poddruhů byl v té době poměrně rozsáhlý a vymezovaly ho zejména velké řeky. Severní poddruh žil západně od Nilu, zatímco ten jižní se vyskytoval na jih od řeky Zambezi. Oba poddruhy se v různé době dostaly až na pokraj vyhynutí. Nejprve jižní poddruh. Na konci 19. století zbývala poslední nevelká populace, kterou se díky přísné ochraně podařilo včas zachránit. V době, kdy se bojovalo o záchranu jižního poddruhu, byl ten severní na tom ještě dobře. V roce 1920 žily na pomezí Konga, Ugandy, Súdánu, Středoafrické republiky a Čadu odhadem 2 až 3 tisíce jedinců. V roce 1938 vznikl na severu Konga národní park Garamba. V té době v něm žilo 100 nosorožců. Za další 2 desítky let se zdejší populace zdesetinásobila. Vypadalo to, že severní bílý nosorožec je mimo ohrožení. Pak ale udeřili pytláci a nosorožci začali rychle ubývat. V roce 1984 bylo v Garambě pozorováno už jen 14 jedinců. Intenzivní ochranou se na krátký čas podařilo počet nosorožců zvýšit až na 32 jedinců v roce 1995. Pak ale přišly občanské války, ochrana přírody šla stranou a znovu se rozmohlo pytláctví. Kvůli politické situaci nebylo však možno tyto plány realizovat. Dnes už patrně v parku Garamba žádný nosorožec nežije. O mnoho veselejší není ani situace v zoologických zahradách. Mohl by jej zachránit unikátní projekt realizovaný ZOO Dvůr Králové, které se jako jediné na světětato vzácná zvířata podařilo rozmnožit. Z dnešního pohledu byl zásadním pro přežití severního poddruhu jeden z velkých transportů afrických zvířat do ZOO ve Dvoře Králové, jenž se uskutečnil v roce 1975. K těmto 6 nosorožcům byla do Dvora Králové dovezena ještě samice z Anglie, která se stala spolu s oběma samci zakladatelkou úspěšného chovu. V roce 1980 se zde narodilo první mládě a o 5 let později začal výzkum cyklů samic. Přes všechnu snahu reprodukce probíhala pomalu a začalo se zdát, že poslední nadějí na záchranu by mohla být jedině jejich domovina. Koncem roku 2009 proto královédvorská ZOO převezla čtyči nosorožce tuponosé do rezervace Ol Pejeta v Keni. Zdroj: Česká televize