The Giant Claw

Tak jako odpočinkový film bezva. Pták je fajně srandovní. Trikaři to bohužel flákali, protože skoro pokaždé jsou v závěru vidět lanka a nitě na kterých jsou modely vedeny (viz fota na mém webu). Ale bavil jsem se tak co. Naivita a nesmysly mně vůbec neiritovaly.

´Obří dráp´, jak zní v překladu název snímku, je další v řadě monster movie padesátých let, kdy vedle námětu o UFO vznikaly jak na běžícím páse. Tento se ničím nevymaňuje a dokonce do sebe kloubí náměty oboje. Dějová šablona i šablona postav je naprosto neoddiskutovatelná. Prostě je to stále jedno a to samé. Tento snímek navíc utrpěl na kvalitě až katastrofálně nízkým rozpočtem, takže k ucelení celého filmového dobrodružství museli tvůrci použít různé záběry z jiných obdobných snímků. To je tak, když něco musí vzniknout za každou cenu. Vše tedy začíná záhadným pozorováním UFO, aby se nakonec zjistilo, že se jedná o obrovského ptáka, kterého, jako obvykle, není možné sestřelit. A tak vědci dumají, čímž se vlivem své doby opět dostaneme k atomu, a vysvětlením co je hmota a antihmota se pomaloučku přibližujeme k finále, které nám hodně připomene starého dobrého King Konga. Z dnešního pohledu naprostá filmová katastrofa. Vlivem zmíněné dějové šablony je dějový vývoj ve všem předvídatelný a ono monstrum skutečně vypadá jako nějaký vtípek. Není divu, že herci do poslední klapky nevěděli jak vypadá, jinak by své role určitě tak vážně a věrohodně nezahráli. Snímek tedy nízkorozpočtový, hodně špatný, ale v rámci filmové historie monster movie už více zábavný než ve své době.