TVOJE SLZA, můj déšť

Člověk je nesmrtelný tak dlouho, dokud vytrvá ve vzpomínce”, říkal s šibalským úsměvem známý český spisovatel Arnošt Lustig (21. 12. 1926 – 26. 2. 2011). Nakolik jeho slova platí i pro něj samotného, to začala zjišťovat autorka filmu Eva Lustigová už v prosinci roku 2006, kdy její otec slavil osmdesátiny. Od té doby až do Lustigovy smrti v únoru 2011 zaznamenávala jejich vzájemná setkání a osobní rozhovory. Se svým pověstným smyslem pro humor spisovatel vzpomínal na bezstarostné dětství přerušené nacistickou okupací, hrůzy pobytu v koncentračním táboře, na počátky své spisovatelské dráhy, pobyt v Izraeli a USA či na celoživotní přátelství s Otou Pavlem. Autorský dokument Evy Lustigové, žijící v Ženevě, není tradičně sestaveným portrétem slavného spisovatele, chronologicky přibližujícím jeho životní dráhu, ale spíše volně poskládaným a velmi živě podaným snímkem o člověku s neutuchající láskou k životu. Filmová ročenka 2012