Mozartova cesta do Prahy

"Mozartova cesta do Prahy" je německý film českým divákům blízký pro poměr slavného skladatele ku Praze. Ve velkém úspěchu svého "Figara", potěšen uměnímilovnosti a porozuměním pražského obecenstva, napsal Mozart novou operu jen pro Prahu "Don Giovanni", jejíž premiéra byla 29. října 1787 ve Stavovském divadle. A tak se Mozart vydal v září toho roku ve vypůjčeném panském kočáře podruhé do Prahy se svou mladou chotí Constanzí. Z této cesty zachytil drobnou epizodu prchavého Mozartova zamilování se do mladistvé komtesy na moravském zámku německý romantický spisovatel Mörika v půvabné povídce "Mozartova cesta do Prahy". Tato povídka poskytla základní motivy k filmu, který německy nazvali "Eine klleine Nachtmusik", podle Mozartovy skladby, v jejímž předvedení vídeňskou filharmonií s tanci baletu vídeňské opery vrcholil děj filmu. Jeho složky tvořily barvitost a grácie pozdního rokoka, dobová stylovost v kostýmech a výpravě, romantika cesty kočárem, měsíční noci v parku a Mozartova hudba. Autorům filmu se v tomto rámci přesvědčivě podařilo naznačit, jak se z milostného zážitku s komtesou rodí ve skladatelově duši dlouho hledaný závěr opery "Don Giovanni", jejímiž posledními akordy na jevišti Stavovského divadla pak film končil. Postavu mladého Mozarta za režie Leopolda Hainische vytvořil mladý vídeňský herec Hannes Stelzer, zachytiv hlavní rysy jeho povahy v poměru k ženám. Mozartovu manželku zahrála s oddanou něhou Christl Mardaynová a Heli Finkenzellerová byla komtesou Eugenií, jíž setkání s Mozartem stává se zážitkem téměř tragickým pro celý život. Kromě vídeňské Filharmonie, účinkuje zde též berlínská Filharmonie, takže se se tento film stal takřka komorní hudební hrou.