U kresu drogi

Profesor Jan Turwid usilovně bádá nad přípravou vakcíny, která by mohla zachránit mnoho lidských životů. Zanedbává tím ale svoji ženu Gabrielu i malou dcerku Weroniku. Jako příslib brzkého ukončení práce dává Gabriele k narozeninám krásný obraz s názvem "U kresu drogi" ( U konce cesty ) a odjíždí na významný zahraniční kongres, kde hodlá zveřejnit výsledky svého výzkumu. Rodinu zanechává v péči svého dávného přítele Wiktora Łańskiého, jemuž se Gabriela svěřuje se svojí bolestí nad osamoceným životem po Janově boku. Wiktor se chystá k odjezdu a na rozloučenou Gabriele dodává naději a něžně ji líbá. To však skrze okno vidí Jan, který se už vrátil. Vše si špatně vysvětlí a je přesvědčen o manželčině nevěře.Rozhodne se nestát oběma "milencům" v cestě. Zinscenuje proto svoji smrt a dlouhé roky se skrývá pod cizím jménem jako pomocník lékárníka v cizím městě. Janovo tajemství zná pouze starý sluha Felix, který mu občas posílá zprávy o rodině, ale po jeho smrti je i toto pouto zpřetrháno. Uplyne deset let ... Lékárník Jana seznamuje se svým synem, mladým lékařem Jerzym, který pracuje na té samé varšavské klinice, jako kdysi Jan. Právě se však chystá oženit - a jeho nastávající není nikdo jiný, než vynikající houslistka Weronika Turwid. Dojatý Jan se vydává na její koncert, během něhož se konečně dozví, jak moc Gabriele i Wiktorovi křivdil. K návratu k rodině už přesto nemá sílu a raději odchází do kláštera. Teprve těsně před smrtí najde odvahu osobně požádat své blízké za odpuštění a rozloučit se s nimi.