Muž beze spánku

Psychologický thriller Muž beze spánku (1992) nese zřetelnou pečeť autorského rukopisu svého tvůrce, scénáristy á režiséra Paula Schradera. Dějištěm vyprávění je, podobně jako ti Schradera často, moderní velkoměsto (Taxikář, Americký gigolo. Naostro). Jeho temnými ulicemi velkoměsta prochází hlavní hrdina, John LeTour, pracující jako dealer pro zkušenou obchodnici s drogami Ann. V okruhu stálých zákazníků se elegantní muž pohybuje jen v noci; ve dne spí, přemýšlí a píše deník. S drogami John sám už přeď lety skoncoval; jeho osamělý, spořádaný a pravidelný život je však náhle narušen. Policie se začne zajímat o drobné, dobře situované překupníky, a dlouholetá spolupracovnice Ann uvažuje o tom, že si raději založí kosmetickou firmu. Zneklidněný John se po letech setkává se svou dávnou-láskou z bouřlivých narkomanských let, s nyní odmítavou Marianne. Obavy z budoucnosti a naléhavost znovuobjeveného citu nutí muže k úvahám o životní změně. Svědomitý, uzavřený John se mění, a když pomstychtivě rozpoutá „ očistné " krvavě peklo, je ochoten nést následky všech svých činů. - Nositelem příběhu (jak to u Schradera bývá) je silná mužská postava, procházející „ nočním " světem zločinu. Okolní špína se hrdiny zprvu jakoby netýká, přestože se pohybuje na odvrácené straně zákona. Postupně však zjišťuje, že pozice nezúčastněného, „čestného" pozorovatele, je jen iluzorní; následky tohoto poznání jsou nutně tragické. Schrader svého hrdinu neodsuzuje, ale sleduje ho s chladnou účasti. Příběh je vyprávěn v pozvolném, rozjímavém rytmu, a svou naléhavosti připomíná tíživý sen. Slabinou pečlivě vystavěné morality je místy vizuální doslovnost, a na konci poněkud neobratné vyrovnání se se závěrečnou akcí a s hrdinovou katarzí. - Výborným prostředníkem mezi skrytým vnitrním světem postavy, odhalovaným jen v „deníkovém" vnitřním monologu, a mezi vnějším, mlčenlivým bytím hrdiny, je asketický Willem Dafoe. Filmový přehled 1995/1/21