Il tuo vizio è una stanza chiusa e solo io ne ho la chiave

Z režijní práce Sergia Martina jde o jeden z lepších thrillerů s trochou erotiky, který se zařazuje mezi tehdy tolik populární gialla. Kvalita odvozená od Edgara Alana Poea a jeho Black Cat. Kočka jménem Satan hraje v příběhu ne nevýznamnou roli, když její zlověstné mňoukání ze sklepa je i usvědčením pravého vraha na konci filmu. Edwige Fenech hraje v pořadí třetím Martinově filmu a tentokrát trochu šetří s nahotou, což je na škodu. Pozorný divák si všimne filmového debutu později populární herečky Dalily Di Lazzaro v roli nahé dívky tančící na stole v jedné z úvodní scén filmu.

Po shlédnutí pár ranných snímků Sergia Martina už vím, jak funguje jeho práce s divákem. Dokonale si s ním hraje jako kočka s myší (nebo černý kocour jako v tomto případě) a postupně děj vygraduje do vždy naprosto strhujícího finále, kdy je vlastně všechno úplně jinak. Ostatně jako u většiny "žlutých" filmů. Miluju to! Atmosféra by se dala krájet, úžasné interiéry venkovského sídla (včetně jeho tajemného sklepa) udržují pozornost v bdělosti a já se kolikrát bojím i mrknout, abych o nějaký krásný záběr nepřišel. V tomhle případě je to docela důležité, poněvadž střih zde má významnou roli. Mordy jsou tentokrát pěkně krvavé a nejen zahnutý nůž párkrát zasviští vzduchem. Anitu Strindberg jsem si oblíbil již u Martiniho snímku La coda dello scorpione a i zde hýří neskutečným sex-appealem. Jak se na scéně objeví Edwige Fenech, nemám slov, ta ženská je neskutečně krásná a tentokráte krátké vlasy jí neskutečně sluší. A když má erotickou scénu s Anitou, tak si říkám, že tak krásné ženy se v jedné posteli jen tak nevidí. Sergio Martino sází nejen na dobré herečky, ale i na ostřílené chlapáky Luigiho Pistilliho a Ivana Rassimova. Do hlavní role osadil zlověstně mňoukajícího černého kocoura Satana, který je pro film zásadním motivem. Martino si vypůjčil předlohu Edgara Allana Poeho a upravil si ji dle své představy. Bruno Nicolai opatřil film opět úžasným hudebním doprovodem, bez kterého by ty filmy nefungovaly, jak by měly. Tohle na tom náramně kvituji a pálím za plnej počet. Mistrovská italská kinematografie ve své největší slávě.

Jako v každém správném giallu tak i v tomto jsou našim zrakům ukazovány polonahé dívky od samého začátku.Zápletka je docela dost pomotána a až do úplného konce si divák nemůže být jist kdo to vlastně vraždí a jaké jsou jeho důvody.Děj tohoto filmu pomaličku plyne ale musím říci že jsem se nenudil.Více se mi ale líbí Torso z roku 1973.