Truth or Dare

Nepřineslo to nic nového. Opakující se klišé a víceméně nuda. Ne, že by tu nebylo několik překvapení, ale celkově je to prostě stále totéž. Ani herci nepředvedli nic výjimečného, natož kamera nebo scénář. Poklidné tempo, možná dobré na usnutí. Těch dvacet procent, co dávám, je za pár těch efektíků a tím i dobrých záběrů.

Velkou zkušenost s britskými horory nemám ale tenhle mě zaujal, především díky svému názvu. Pravda nebo úkol, neboli flaška. Začátek filmu mě tak trochu otrávil, stejně jako herecké obsazení, kreré mi nebylo vůbec sympatické a už jsem se začínala proklínat, co jsem si to zase pustila. Děj začíná houstnout a tím pádem být zajímavější v chatce, kde se pořádá tzv. párty, a jedním plusem je dalo by se říct záporák Justin v podání Davida Oakese, těžko říct, zda je zápornou postavou. Děj se docela slušně rozběhl a stopáž ubíhala jedna báseň, ale přece jen tomu něco chybělo, aby se to dalo ohodnotit lépe než ostatní horory. Co se týče smrtí hlavních hrdinů, tak to byla dle mého docela slabota, nevím dnešní hororový divák se setkal s kdečím a tak tohle byl slabounký čajíček. Jak už jsem říkala, herecké obsazení je neznámé, ale co víc je tragické, naprosto neuvěřitelné herecké výkony až snad na pár vyjímek, kterým jsem během filmu přišla na chuť. Závěr žádná slává, ale přece jen to film posunulo o trochu dál než jiné horory, které jsou točeny v tomto duchu.

Vadí nebo nevadí? Velice známá hra, kterou hrál snad naprosto každý. A je to hra skutečně nebezpečná, neboť dostala do problémů nejedno kamarádství či partnerský vztah. A právě s takovým faktem si pohráli tvůrci tohoto snímku, který sice z počátku vypadá jako další bezvýznamný slasher na bázi mučení, ale svým vývojem a naprosto nepředvídatelným dějem předčí mnohé očekávání. Ten se sice drží známé dějové linky, ale veškeré zvraty tu obsažené, a že jich není zrovna málo, jsou skutečně předem neodhadnutelné. Žádné lekačky, žádné potoky krve, žádné vyloženě brutální scény plné useknutých částí těl, jak bývá u takovýchto slasherů zvykem. Příběh je čistě na bázi dramatizace a své napětí si drží do poslední minuty. Celé je to také vedeno v naprosté jednoduchosti a tak divák škarohlík doma na gauči pochopitelně začne polemizovat nad tím, jak jsou určité věci hloupé a jak se všichni přítomní chovají nelogicky, ale jedné věci si jistojistě nikdo nevšimne. Každý čin má svůj důsledek a každý důsledek vyvolá čin. A právě s tím si scénárista Matthew McGuchan velmi šikovně pohrál a režisér Robert Heath v plném pochopení natočil.

Britské horory moc nemusím,pač jsou takové nemastné,neslané jako britové.Ale tenhle se mi líbil,až jsem byl sám překvapen.Atmosféra byla ponurá,flaška se točila o 106,spratci z bohatých rodin byli na pěst a vraždy hezky krvavé(aspoň pro mě jo).Ten konec no budíž,sice jsem nečekal že to dopadne takhle,ale proč vlastně ne.Herci se moc nepředvedli holt britové...nemastní,neslaní,suší.Dávám 7:)