Revival

Má to mouchy, to jistě. Ale zase si nebudu hrát na přechytralou elitu, jakože hrozně rozumím tomu, co všechno bylo špatně a jak by se to mělo dělat. Má to spoustu pěkných hlášek a dobrou hudbu. A hlavně, já jsem byl asi po dvaceti letech v letním kině.

Tohle mne nebavilo. Nejde o to, že nemám hudební sluch. Ani o to, že tento druh hudby mne neoslovuje. Prostě, komedie má vypadat jinak. Pokud jedu film na tři krát a skoro se nezasměji, tak je něco špatně. Nezachraňují to ani herci. Nehráli to špatně, ale prostě slabý scénář to nevytrhlo. Za mne tedy dvacet z milosti.

Za Mariána Geišberga devítku. Jeho projev byl naprosto strhující a pak tedy také za to, jak zdůrazňuje níže v komentáři pavpouk, že jsem viděla pana Krobota se smát. Hudební složka nadstandardní, jak už jsem zmiňovala Geišberg jak lavina, scéna v Sasazu Krobot/Bydžovská super (Alespoň uviděj, proč se nemaj v pětadvaceti ženit!), Karel Heřmánek netradiční za klávesy, toporný Bolek Polívka, zvlášť mě to trklo při scéně, kdy zpíval na pódiu s Vojtou Dykem, jak kdyby nevěděl, kam s očima, Genzer jako producent proč ne, občas trochu hraní na slzavou strunu a na vážno, ale dalo se, takže Revival dávám na guestlist, když už nejsou ty volňásky.

Aspirant na film roku. Komedie o skupině chlapů, kteří po letech opět dávají dohromady partu, aby si opět před publikem zahráli, zaujme. Vtipné i vážné dialogy se dotýkají různých témat. Zde si člověk uvědomí, jak vlastně hrozně rychle ten život utíká. V jeden okamžik je mladý, poslouchá svoji hudbu a své rodiče považuje za nemožné a za chvilku je sám už postarším rodičem a bohatší o životní zkušenosti. Z hereckých osobností lze nejlépe obodovat Miroslava Krobota, Mariána Geišberga, Zuzanu Bydžovskou, či Jana Ponocného za roli slepého bubeníka. Filmu určitě hodně pomůže to, že do kin vstupuje v letním období, v době hudebních festivalů, takže tak si diváci k němu cestu najdou.