Tělo

Zvlášť pikantní je scéna, kdy podezřelej vytáhne z nespláchnutýho hajzlu předmět doličný a sežere ho. Pak jsem se lehce neorientoval v tom sudoku se ztracenejma mobilama, což naštěstí příběhu nijak nevadilo. Příběhu, kterej se spouští dost pomalu, takže ze začátku jsem se trochu nudil a užíval si aspoň pěknou kameru. Potom se ale spustila kanonáda nečekaných zvratů a překvapení, k tomu solidní napětí, to vše korunováno famózním rozuzlením.

Celkem slušné propojení krimi, thrilleru a mystery, škoda jen jisté ukecanosti a natahování celého filmu. Nechybí napětí, občas lekačka, konec je nečekaný - 60%.

EL CUERPO Další z počinů moderní španělské kinematografie přináší směsici krimi, hororu i psychologického dramatu. Po počátečním seznamování s postavami nás režisér Oriol Coronado několikrát lehce uvede v omyl, aby nás ukolébal a navnadil pro hru kočky s myší. V zápětí sladce můžeme vykřiknout: no, teď už je mi to jasné! Jenže omyl, režisér nás pouze ukolébá zdánlivě zbytečnou střední částí, kde se mluví a mluví a tak ani příliš nechápeme, proč je nám předkládáno tolik nudných, zbytečných i opakovaných informací. Možná se vloudí i troška nudy, ale pomocí trpělivosti překleneme i tuto pasáž a odtud se už pomalu dostaneme do závěru, kde se vše zamotává ještě víc, až nás režisér v samotném závěru překvapí nečekanou pointou. Vše do sebe zapadne, západka zacvakne a v úhledné krabičce dostaneme jeden z nejhezčích dárků španělské filmové produkce poslední doby.

Ještě před zápletkovou atrakcí jsem byla nucena čelit nechtěnému veselí nad snahou o strohou profesionální autenticitu policejních složek, která ve vyhrocených okamžicích dokázala výkony vesměs nesympatických postav vybičovat až k uměleckým hodnotám policejní rekonstrukce na služebním videu. Fakt, že jsem na konci mírně zvedla obočí, se tak stává výraznou polehčující okolností v konečném verdiktu, který nemá odvolání.