Malí ježci nepíchají

[i]„Na světě všecko je prosté a krásné, proč tedy někteří z nás stůj co stůj zamotat chtějí vše jasné, z vážného udělat špás?“[/i] Tato otázka ze závěrečné písničky bularského povídkového filmu pro děti Malí ježci nepíchají režiséra Dimitra Petrova, je určena všem mladým i starším divákům, kteří budou sledovat tři veselé příběhy ze života bulharských dětí. Filmový přehled 1/1972 [b]Znepokojující úkaz[/b] Do jedné ze tříd velké městské školy přichází nový žák – Ljubčo, který žil doposud s rodiči v Belgii. Nezná místní klukovské hry, ale aby novým kamarádům dokázal, že se naučil v Bruselu něčemu, co oni neznají, předvede jim hýbání ušima. Zvláštní úkaz, který se okamžitě snaží každý napodobit, způsobí nečekaný rozruch po celé škole... [b]Chuligáni[/b] Při válce mezi prodavačem mlékarny Tanasem a místními dětmi, je ve sklepě chycen malý Nasko, kterého se Tanas rozhodne zavést rodičům. Místo toho však Nasko odvede prodavače k neznámému důchodci – ten pochopí oč jde, sehraje roli otce a pustí Naska zpět ke kamarádům. Tím však tahle válka nekončí, děti se rozhodnou na Tanase vymyslet originální pomstu... [b]Dárek[/b] Parta chlapců nachází v bytě rodičů jednoho z nich krásný kopací míč, který měl sloužit jako dárek k narozeninám. Rozhodnou se míč vyzkoušet, ale ten končí v odjíždějícím voze zelináře. Míč musí za každou cenu dostat zpátky...