My Fair Lady

Nádhera, dokonalost sama. Společně s Calamity Jane (1953), Kabaretem (1972) a Divotvorným hrncem (1968) můj nejoblíbenější muzikál.

Je to ostuda, ale já jsem film ještě pořádně neviděl, v televizi mě jaksi nejde k duhu, ani film nechci zavrhovat, film je potřeba vidět na velkém plátně, nebo nejsem ten pravý divák těchto příběhů z červených knihoven. Jediné, co mohu ocenit bez diskuse, že Audrey je krásná "baba"

Páni, ta stopáž je hrozná. Já jsem myslel, že konce nedožiji. Ta nastavovaná kaše byla děsná. A navíc zbytečná. Body dolů. Takže plusy dávám jen za několik hezkých skladeb. Ani jednu nezazpívala postava Higginse, ten místo zpěvu spíše mluvil. Všechny skladby prostě tak nějak zvláště odříkal, zpěv to rozhodně nebyl. Celkově se tohle hodnotí těžko. Úroveň se tomu upřít nedá, ale já jsem se prostě nudil a ničím mne to nezaujalo. Ani tím stupid pygmalionovským příběhem pro nanynky. Závěr velice zklamal. Tak kde jsem čekal něco okázalé a sborový zpěv se řeklo pár vět i finito. Taky body dolů. Takže u mne spíše propadák, ale uznávám, že se to může spoustě diváků líbit.  

Film jsem viděl až po divadelním představení ve Vinohradském divadle v roce 1967. Byl jsem tedy připraven na skvělou podívanou a nebyl jsem zklamán. Na divadle i ve filmu byly zkrátka hvězdy největšího kalibru. Film si mohu kdykoliv přehrát, bohužel divadelní podobu jedině s jinými herci, ale to už by asi nebylo ono. Škoda, že nebyl pořízen záznam.