Mzda strachu

Smolný ale vynikající remake původního francouzského snímku, který si vzal pouze námět a už od prvních minut dějství si jde svou cestou. Dějová linka je pochopitelně stejná, ale jinak jsou rozdíly velice markantní. Náročné natáčení přineslo nejeden problém a tak se bohužel vlivem různých okolností stal snímek propadákem. Rozhodně se však nejedná o nijak špatný film. Naopak. Jízda dvou náklaďáků naložených nitroglycerínem tentokrát v husté džungli i nyní tají dech a udržuje napětí do poslední chvíle. I zde jsou dlouhé scény bez dialogů, které byli natočeny doslova dokumentární kamerou, takže syrová reálnost je tentokrát přeci jen daleko větší. Režisér William Friedkin si vzal na svá bedra velmi těžké břemeno, ale zvládl to a natočil dobrodružný film sice bez temné atmosféry, zato s napětím, které by se dalo krájet. Vrcholem celého snímku je nejnáročnější scéna přejetí náklaďáky provazový most za prudkého deště. Na natáčení asi zrovna nikdo nemá dobré vzpomínky. Co se týče filmu jako takového i v tomto případě platí staré dobré přísloví: ´Když dva dělají totéž, není to totéž´. Vysoké laťky původního snímku sice tento počin nedosahuje, ale i tak se jedná o filmové dílo hodné uznání.  

Originál je originál, ale remake není zas tak špatnej. Líbila se mi psychadelická scéna ke konci s vápencovými útvary. Kdo viděl původní film, tak by se rozhodně měl podívat i na tuto verzi z čistě porovnávatelného hlediska.

Tenhle americký remake slavného Clouzotova snímku Mzda strachu z roku 1953 sice nedosahuje kvalit originálu, ale přesto se hodně povedl. Rozhodně stojí za zhlédnutí.

Remake sa myslím vydaril, aj keď má svoje muchy. Chcelo by to ale skrátiť stopáž a dopriať viac priestoru autám a šoférom, než sa schovávať niekde v zapadnutej mexickej diere u piva v bare. Scheider skvelý.