Něžnosti

Film Ventury Ponse s hořce ironickým názvem Něžnosti, má podobně jako předchozí snímek Proč to všechno strukturu obrazů, krátkých výjevů ze života. Tentokrát jsou však navzájem pospojovány postavami, přecházejícími z obrazu do obrazu. Každá z těchto postav, z nichž ani jediná nemá jméno, je jiná. Zastupují všechny druhy věku, obě pohlaví i různé druhy lásky a sexuální orientace. Jedno však mají všechny společné. Jako myši, chycené v kleci bezvýchodných vztahů a citové prázdnoty, hledají cestu ze své osamělosti... Jedenáct mikrosituací ze života na konci minulého tisíciletí je stejně drásavým pohledem do zmatků lidských duší i na počátku tisíciletí nového. Zkušený divadelní a poté i filmový režisér, nemilosrdný pozorovatel života, Katalánec Ventura Pons, natočil svůj 11. film podle úspěšné a mezinárodně uváděné divadelní hry Sergiho Belbela. Divadelní původ celého příběhu je patrný nejen v textu, uzavřeném do komorních scén v malých prostorách, kde v dialogu dvou postav nabývá významu každé slovo, ale je podtržen i Ponsovou režií. Například způsob, jakým vidí Pons ulice Barcelony, kde se celý film odehrává, je velmi stylizovaný a filmařsky originální. Pons vytváří z reálných obrazů stylizované pozadí příběhu jako by šlo o divadelní kulisu. A to se ve filmu, kde každý záběr je reálný už proto, že fotograficky snímá realitu, jen tak nevidí. To však patří k charakteristickým rysům Ponsovy režie – práce s prostorem a časem, jakoby neexistovaly jejich reálné hranice.