Na samotě u lesa

Vynikající filmová komedie, obsahově hodně adresná k tehdejšímu životnímu stylu. Tohle dílko Jiřího Menzela ocení určitě především milovníci tandemu Svěrák-Smoljak a potažmo Divadla Járy Cimrmana, ale chytlo to víceméně celý národ. Děj plný nápadů, skrytých i zcela otevřených satirických šlehů, výborné herecké výkony a úplná lavina, dnes už nesmrtelných a zlidovělých hlášek - co víc si člověk od dobré filmové komedie může přát?

Na to, že i tohle je považováno za "kultovní" film (což je už snad skoro každý), mě to až tak nebere. Menzelovy filmy na mě působí tak nějak, že se pod tím humorem skrývá byť ne přímo, přesto něco jako ironie, smutek(?) nebo tak - něco těžko definovatelného. U některých filmů to beru, u jiných už tolik ne...

Půvab a poetika českého venkova, zemitost a životní moudrost prostých lidí v konfrontaci s natvrdlostí a přechytralostí Pražáků (ty méně natvrdlé zde zastupuje Jan Tříska), kouzelný slovní humor, hlášky, které nestárnou. Ve své době osvěžující obsazení Daniely Kolářové do partnerství s někým jiným, než byl tehdy zaškatulkovaný Jaromír Hanzlík. A perlička na závěr - Zdeněk Svěrák dostal za scénář k tomuhle filmu omylem dvakrát vyplacený honorář. V barrandovském účetnictví na to přišli při revizi až po několika letech a tehdy Svěrákovi dali na vybranou. Buď neprávem inkasované peníze vrátí nebo napíše další scénář s podobnou tématikou. Svěrák volil druhou možnost a vznikl další klenot - Vesničko, má středisková. Ale to už je jiná kapitola.

Film už má několik křížků a dá se na něj stále dívat, jak to ten Svěrák dělá? Pár známých herců, jedno velké eso a děj ze života. Na co Svěrák sáhl, vše se proměnilo v zlato...