Nahá pastýřka

Šíp: "Já jsem nechtěl krást, ona mi těch dvacet tisíc vlastně slíbila."

Finisko ronat opus – čili jak říkali staří rimané, za vším sú hold koruny.

A tohle sako pane doktore, dovolíte ? To vám dáme do čistírny. Tuhle mastnotu máte od toho, jak jste odnášel Maudrovu pulnoční večeři. Jinak doufám, že Vám pan Zounar předvedl naprosto přesvedčivě, jak jste zabil pani Júzovou a malíře Maudra ? - Domnívám se, že tohle divadélko bylo zbytečne zdlouhavé, pane kapitáne a naivní. Je mi líto !

No tak prosím, jak to bylo dál ? - No tak já sem mněl Nahou pastýřku, ovšem byl jsem v pasti, že ? A tu noc ste se tedy dohodl s malířem Maudrem, že vám na ní okopíruje obraz doktora Laburdy, ano ? - Ano. Ovšem to znamená, že ste chtěl Nahou pastýřku dostat nejen ze zámku, ale dostat ji i do Vídně. - No vlastne ano, protože já jsem Maudrovi slíbil, že mu za hranicemi uspořádam výstavu a potom o tý peníze, které dostanu za Nahou pastýřku, že se rozdelíme.