Nahota

Nepochápal jsem kam, co spěje a proč. Prostě se jen stále planě žvaní, v čemž já filosofii nevidím. Ani panu Čepkovi nemohu dát nic, což je mi líto. 2011102110104/10107--------------A mimo jiné si některé dialogy odporují a v jednom dokonce zazní špatné oslovení. Jinak souhlas mým předchozím komentářem.

Herecký koncert Petra Čapka, který bylo možno od natočení shlédnout až v roce 1990. Ve filmu dostala možnost si zahrát také Miss Československo 1969 a sedmým místem na Miss World 1970 Kristina Hanzalová, která ale krátce po natáčení emigrovala, a tak vlivem toho straničtí funkcionáři šoupli film do tzv. trezoru. Jedná se o psychologické drama, jehož námět si pro svoji prvotinu vybral režisér Václav Matějka a zhostil se toho impozantně. Jak se přesně uvádí, jedná se o prózu o nesnadném hledání smyslu a naplňování života, čímž osobní dilema dosahuje takřka až svého dna. Temný příběh citově deprivovaného člověka, který nepoznal své rodiče. Byť se to zdá nepatřičné, pěstouni, domovy mládeže a polepšovny se na něm po psychologické stránce podepsaly. Cesty páně jsou nevyzpytatelné a tady to platí dvojnásob. Silný příběh s hlubokou myšlenkou, dnes už spíše jen pro filmové fajnšmekry.

Ano, suverenita a neomalenost jako zástěrka vlastní nejistoty a neukotvenosti, toť paradoxní vzorec, v nahotě se ukazující, když má člověk převzít závazek nebo odpovědnost. Pokus o českého Bergmanna až tak úplně nevyšel, démonický Čepek a krásná Hanzalová nestačí, když dialogy jsou o ničem. Nechápu, proč byl film natočen barevně, když je nasnímán skoro jako černobílý.