Hluboko

Až do doby, kdy se zachránivší Gulli zaklepal na dveře domu, nepostrádal děj napětí a v jeho představách ani humor. Poté se jednalo už pouze o záznam sledu událostí se závěrečným konstatováním o tulením genu. Vše ovšem působilo autenticky. Pravděpodobnost, že se ocitnu v ledové vodě moc velká není, ale s tím hubnutím si to ještě rozmyslím

U Ódina, to byla tedy ledová koupel! Já byla zmrzlá už při úvodních záběrech islandského ostrůvku, co vyhlížel jako sněhová dekorační koule a jen pouhé nalodění v mrazivém rozbřesku by mě zabilo, jako úlevu nevnímám ani kocovinu z předešlé pijatyky, plus sto dvacet vykouřených cigaret... Fascinující příběh, který z velké části sestává ze skřeků mezi plaveckými tempy a hovorů s rackem, místy si zahrává s hororem i laškuje se zázrakem a nenudí ani na chvíli... Věcná - proč nemají námořníci každý svůj dalekohled a musí se tahat vždycky o jeden? :-) A jinak - špeků se nezbavujte, nikdy nevíte, jestli právě ty vaše neobsahují tulení složku, která se může hodit, třeba při plavbě ledovým Atlantikem.