Shin amhaengosa

Japonské anime je velmi zválštní druh tvorby. Od té, na kterou jsme zvyklí se tak výrazně liší, že neznalý divák, kterým jsem byl donedávna i já, nemá vůbec šanci pochopit oč tu běží. Příběh totiž není vyprávěn stejným stylem, na jaký jsem zvyklí z produkce, která se vysílá u nás. Veškeré okolnosti jsou zde jen nastíněny a je jen a jen na divákovi, aby si domyslel zbytek. Ze začátku to pro mne bylo nepředstavitelné a první filmy a seriály jsem vůbec nepobíral, postupem času jsem si ale začal víc a víc zvykat a teď už je ze mě téměř obdivovatel japonské kinematografie (a nemůže za to ani tak fakt, že jsem půl roku bydlel s klukem z Japonska jako spíš to, že moje slečna je jednou z největších faninek anime co znám). Navíc Shin angyo onshi není plně japonský film, je animovaný v koprodukci s Koreou (jak bylo ve "Ztracených", s tou Jižní, s tou hodnou), takže divák co už viděl několik podobných kousků bude mít šanci postřehnout i větší rozdíly ve stylu kreslení. Já jako menší znalec doporučuji, slečna velmi znalá prohlásila, že nic moc...