Návrat živé smrti III.

Návrat živé smrti III producenta a režiséra Briana Yuzny je nejnovějším příspěvkem do zatím sedmidílné hororové série. Již v roce 1968 zahájil George A. Romero svým filmem Noc žijících mrtvých (Fr 7/92 - V). Od dob dnes už klasického černobílého snímku, který vznikal v poloamatérské produkci a na pomezí podzemního filmu, se styl série výrazně proměnil. Přestože dějové schéma (oživení mrtvol prostřednictvím vojenského plynu trioxinu, řádění nezničitelné "živé smrti" a její relativní likvidace) je obměňováno jen nepatrně, prostředky navozování hrůzy jsou velmi odlišné. Série se vyvíjí ve vztahu ke zvláštním efektům ježse staly základem takových snímků, jako jsou třeba série Noční můra v Elm Street, Warlock nebo Hellraiser. Hyperreaíističnost krvavých efektů v podobných snímcích působí na diváky především fyzickou odpudivostí; vyprávění je uvedeno tak, aby bylo předvídatelným řetězcem dramaticky jen volně řazených scén zraňování, vampýrismu a kanibalismu, poskytujících mistrům zvláštních efektů dostatek příležitostí k předvedení své práce. Snímek Návrat živé smrti III vnáší do děje "pozitivní" motiv vztahu oživlé mrtvoly a jejího přítele. Mladík Curt oživí v otcově laboratoři svou zemřelou přítelkyni Julii. Dívka je však ze své nové podoby zoufalá: aby krotila svou nenasytnou chuť zabíjet, krutě se zraňuje. Mladý pár jemuž je v patách policie, oživlé mrtvoly z vojenské laboratoře i parta všeho schopných výtržníků, musí hledat řešení svého milostného vztahu... - Autor zvláštních efektů Steve Johnson a režisér snímku Brian Yuzna se soustřeďují na proměnu hrdinky z půvabné mladé dívky v hrůzné monstrum. Kolem motivu znetvořeného ženského těla rozvíjejí typický příběh B kategorie s obvyklými charaktery (lhostejný otec-voják, démonická šílená " vědkyně ve službách Pentagonu, tajemný přátelský černoch), jež si mezi vyznavači podobných podívaných ngpochybně najde své publikum. -ap-, Filmový přehled 1994/5/41