Zlato

[b]Antiwestern o zlaté horečce, v němž se zlatokopectví takřka vůbec neobjeví a většina žánrových očekávání zůstane nenaplněná. Thomas Arslan je autorem ojedinělého pokusu o přenesení civilní poetiky Berlínské školy, zaměřené na současnost, do tak vzdáleného prostoru a času, jakým je Britská Kolumbie roku 1898.[/b] Thomas Arslan se filmem Zlato pokusil odpoutat od obvyklé vizáže filmů Berlínské školy. Zachoval lakonické až odtažité pozorování děje a civilní charakter filmu, ale vyzkoušel ho v prostředí, kterému dominují výrazná krajina a žánrová očekávání, jež zůstanou nenaplněná. V létě 1898 se skupina německých zlatokopů-začátečníků vydává do Britské Kolumbie, aby odkrojili svůj díl z bohatství, o němž už kolují legendy. Lidé s odlišnými představami a schopnostmi doufají v bohatství nebo možná jen v příležitost na životní změnu. Cesta ale neprobíhá podle jejich představ - nejistota a vzájemná nedůvěra plodí konflikty i podrazy a nezkušenost ústí ve fatální chyby... Antiwestern, mezi jehož nejsilnější stránky patří výkon německé hvězdy Niny Hossové v hlavní roli ženy s bohatou a pravděpodobně rozháranou minulostí, je příběhem z okraje zlaté horečky, který postupně soustřeďuje diváckou pozornost na trmácení německých zlatokopů. Svou lakoničností ale neumožňuje větší diváckou citovou investici. Čím je upnutí zlatokopeckých postav na vytoužený cíl silnější a zoufalejší, tím mají paradoxně ke svému cíli dál. Snímek Zlato tak spíše odkazuje na vyprázdněnou naraci filmů typu Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem (The Assassination of Jesse James by the Coward Robert Ford, 2007) nebo Dvě brány sna (Two Gates of Sleep, 2010) než na westerny Sama Peckinpaha nebo Roberta Altmana, které proměnily westernový kánon v 60. a 70. letech. Zatímco v USA je western v současné době v útlumu, jeho mantinelů se snaží s menšími či většími úspěchy využít někteří evropští tvůrci. Kromě Arslana například Szabolcs Hajdu ve filmu Přelud (Délibáb, 2014) anebo Radim Špaček v dramatu Místa (2014), kteří se s pomocí žánrových schémat pokoušejí uchopit posttotalitní, transformační realitu. Snímek Zlato byl po světové premiéře na festivalu Berlinale přijat s velkými rozpaky a odmítavými kritickými reakcemi a Thomas Arslan ho před dalšími uvedeními citelně zkrátil. Pavel Sladký Letní filmová škola Uherské Hradiště 2015