Ztracený letec

Návrat ztraceného letce V tomto příběhu se investigativní reportér Stanislav Motl vrací k dnes již téměř pozapomenutému prvorepublikovému letci Janu Březinovi (1914 - 1938), rodáku z Kolína, který se jako jediný Čech zúčastnil slavné Papaninovy výpravy na Severní pól (1937-38). Jan přišel na svět v dělnické rodině Václava Březiny, který jej však nechal v Kbelech u Prahy vyučit leteckým mechanikem. Dílem hospodářská krize počátkem 30. let, ale i obdiv k Sovětskému svazu uspíšilo rozhodnutí Březiny st. odstěhovat se i s manželkou, synem a mladší dcerou Marií do této "zaslíbené" země. Kupodivu zde ani ne dvacetiletého Jendu čekala po absolvování leteckého učiliště v Leningradě úžasná kariéra, kdy se dostal mezi elitní sovětské letce tzv. Stalinské sokoly. V r. 1936 byl (po velmi úspěšné výpravě na poušť Karakum, odkud se letecky svážela síra) povýšen na palubního mechanika první třídy u polárního letectva a to byla jeho pomyslná "letenka" do již zmíněné Papaninovy expedice. Po úspěšném splnění úkolu byli všichni účastníci - mezi nimi i nejmladší Březina - v Moskvě přivítáni, oslavováni, odměněni 5.000 rubly (jeho tehdejší asi půlroční plat). On sám na tuto euforickou dobu vzpomíná ve svých dochovaných poznámkách jako na neskutečný zážitek, kdy jej poceloval i sám velký Stalin... Ano, byl to však polibek smrti. Již v březnu 1938 byl Jan Březina bez udání důvodu zatčen, následně mučen a donucen "k přiznání špionáže" v továrně, kde již v té době nepracoval. Stal se jednou z mnoha tisíc obětí stalinských čistek a dlouhá léta o něm rodina nic nevěděla. Teprve po Stalinově smrti se blízcí dověděli neověřenou (a jak se později ukázalo i nepravdivou) zprávu, že Jenda zemřel ve vězení na těžký zánět ledvin v srpnu 1944. Nejen jeho rodiče a sestra, ale později i neteř - novinářka Taťána Březinová se snažili po celá léta objasnit tuto tragédii. V poměrně nedávné době se k nim připojil i Standa Motl, novinář pátrající po záhadných a dlouhé roky nevysvětlených případech. Trvalo několik dalších let, kdy se pozůstalí i historikové dověděli skutečné datum úmrtí, vlastně popravy - příslušník bratrského národa, nositel Rudého praporu práce, nadaný polární letec Jan Březina byl zastřelen 16.8. 1938 na tajném popravišti zločinné NKVD. Teprve v r. 1978 se rodina domohla jeho rehabilitace, spojené se symbolickým navrácením vyznamenání a poté byl Vrchním soudem SSSR prohlášen za nevinného...