Jobs

Osmnáct měsíců po předčasné smrti uznávaného manažera firmy Apple, kontroverzního Stevea Jobse (1955–2011), začal Joshua Michael Stern natáčet jako svůj třetí celovečerní film jeho životopisný příběh jOBS (na plátně je název Jobs). Debutující scenárista Matt Whiteley se poctivě snažil zmapovat příběh muže, který sice na univerzitě navštěvoval přednášky podle svého rozmaru a uvážení, ale rozhodně mu nechyběly houževnatost, prozíravost, smysl pro obchod a až urputná touha dokázat nemožné stejně jako záviděníhodná schopnost spojit kreativitu s novými technologiemi. Podle vedoucího ve firmě Atari, kde později oslavovaný „mág“ začínal, byl egocentrický Jobs šikovný, ale choval se jako vůl. Mladý muž se z toho poučil a nakonec si dokázal splnit svůj sen. Po prologu z roku 2001, kdy Jobs představí na schůzi zaměstnanců Applu zázrak techniky iPod, se děj odvíjí od roku 1974, popisuje klíčové okamžiky Jobsova profesního života od počátků s partou kamarádů v garáži jeho rodičů, založení firmy, její vzestup, neshody s představenstvem, končící vynuceným odchodem z vedení firmy, a pozdější návrat do čela podniku. - První polovina filmu poměrně svižně ubíhá, dokud skupinka počítačových nadšenců pracuje na prvních zakázkách, jenže posléze se děj redukuje více na neshody mezi „rozevlátým“ Jobsem a přízemní správní radou a na intrikaření ve firmě. Poněkud stranou zůstává Jobsův soukromý život, v němž se na první pohled projevoval jako nesnesitelný sobec. Výsledkem je průměrný, nedotažený a nepřesvědčivý portrét, protkaný patetickými řečmi, který opomíjí i to, že Jobs svým novátorským přístupem ovlivnil nejen vývoj počítačů, ale také animované filmy, hudbu, mobilní telefony nebo digitální tisk. Problémem je bohužel i hlavní představitel Ashton Kutcher, který nedokázal postavě dodat přesvědčivost a charisma. –kat-, Filmový přehled 2013/11