Neporažená armáda

Řekněte mi, pane vojenský akademiku, co je to styk? Krásná otázka v zapadlém českém filmu reřiséra Jana dr. Bora. Plejáda českých herců i v menších rolích Štěpánek, Gruss, Kreuzmann, oba Vydrové, Vojta, Vrbský Prúcha, Speerger. V hlavních Boháč, nejlepší Pivec, Dibarbora. Nemohu opominout Evu Gérovou a Boženu Šustrovou. Film oslavuje českou armádu, která stejně kapitulovala po Mnichovské dohodě.

Tak jako starý pacifista jsem se na to podíval a už u úvodních titulků, které měly vyzdvihnout důležitost armády jsem se královsky bavil. Vzpomněl jsem si při nich na větu jistého komika, který se ve své roli ptá, kdy že si to naposledy naše armáda naposledy vystřelila. No, nic proti armádě, je to každého věc, zda má špenát na zmuchlaných teplácích v hlavě. Snímek jako takový je skládán z mnoha záběrů co vše armáda umí. Do toho sem tam jest kousek filmu a pokud se zrovna netančí, má to i děj. Někde. Asi ukrytý. Bohužel jsem přetáčel, takže nemohu dát více než dvacet, ale i to je myslím více než dost. Těch dvacet je stejně jen panu Štěpánkovi, který tu neměl dost prostoru.

Film, u něhož jsem spíše ocenila herecké obsazení před vlastním dějem. Zaujme jistě přítomnost mladého Františka Dibarbory. U Ladislava Boháče mi přišlo, že všechny své postavy hrál stejně. Výborný a uvěřitelný je určitě Jan Pivec. Eva Gerová film "zdobila" svou něžnou dívčí tváří, její herectví bylo velmi naivní, přesto škoda, že se do českého filmu podepsala jen několika málo rolemi. Uvítala bych celkově větší dramatičnost celého děje.

Tehdejší propaganda, nicméně si troufám říci, že většina obyvatel věřila všemu, co jsme zde mohli vidět. Hodně záběrů dokumentárních z výcviku vojáků, výborný Jan Pivec, jehož nářečí mě dostávalo, Ladislav Boháč opět divadelně patetický, ale on to snad ani jinak neumí. Mladičký František Dibarbora a krásná Eva Gerová s namalovaným obočím. Vlastenectví čišelo z každého záběru, nicméně v míře úměrné, podle toho co vím z rodiny, to tak prostě bylo. Naprostý souhlas s komentářem Patrik581102.