Nezkrotná Angelika

Nepotřebuji vidět výstavné zámky a zahrady, jsou jen důkazem, jak mocipáni na obyčejné lidi káleli/jí, jen aby sami... Tento díl je z dosavadních nejvýpravnější, Angelika ne vždy zcela upravená, zde si coby postava asi sáhla nejvíc na dno. A že postavu má dobrou (lepší než obličej:) ukáže na trhu, kde i ona je jen "kusem masa", i když luxusnějšího než ostatní "zboží".

Spolu se změnou žánru upadá moje nadšení. Navíc, s přibývajícími díly má Angelika jako celek kvalitativně sestupnou tendenci. Proto se tu již méně objevují známí herci z prestižních pařížských divadel, bodejť by se hrabali točit někam do Afriky. Několik nových zajímavých typů se tu ale objevuje, například Roger Pigaut nebo Arturo Dominici. Ovšem s poklesem mého nadšení mi pak připadají i směšnější některé zápletkové excesy. Typu, kdy von si pro ni přijde na loď a vona to prochrápe v podpalubí.

Angelika zde může zapomenout na život na královském paláci, na vaření čokolády ale musí se podívat na život poddaných a otroků zblízka. To co se zde krásné ženě děje za příkoří, ona se také svýmu služebnictvu nechovala v rukavičkách. Film již postrádá královské intriky a bez nich není na co koukat, když král je fuč, a jsou tady hloupí piráti,a rozdováděné kočky...

Angelika tedy už ví, že hrabě de Peyrac opravdu žije a tak se rozhodne ho najít. Při cestě plného dobrodružství a všudypřítomného nebezpečí však okusí i druhou stránku života. Utrpení, bolest a naprostou bezmoc. Markýza nabízená na trhu jako otrokyně? I to je možné. Závěrečný příběh byl rozdělen do dvou částí, kdy ta druhá byla do kin uvedena až po roce. Romantické chvilky jsou omezeny na minimum a není divu. Na širém moři plném korzárů a pirátů se toho zase až tak moc romantického prožít nedá. Ba naopak. Výprava jak má být a děj hodný na dobrodružný žánr. Místy si to scénárista až moc okatě vypomáhal omšelými náhodami, ale dejme tomu. Proč to nezjednodušit. Čtvrté pokračování osudů Angeliky a Joffreye de Peyrac je atmosférou velmi vzdálen prvotním snímkům, ale není to na škodu. I to má svůj přirozený vývoj a tak se tvůrci vymanili alespoň stereotypu.