Něžné vlny

Právě tenhle film sleduji v televizi a ani několikaletá pauza od doby, kdy jsem ho viděl poprvé nic nezměnila na mém původním názoru na něj. Z mého pohledu je to režijně, scenáristicky i herecky jen průměrná podívaná. Není to určitě nějaký brak a dá se na to koukat ale vůbec ničím mě to nedokáže chytit a zaujmout.

Já si náhodou pamatuju, jak jsme v 86. na Šumavě nasbírali kvanta hub a pak už jsme do lesa ani nelezli, páč to nebylo kam dávat. Takže mě pobavila scénka s černobylskýma hřibama. Výborný bylo i sborový studium porna ve sborovně. Celkově je to moc milej film, i když s určitýma výhradama k hereckýmu obsazení.

Lyričtější kopie Báječných let v kratším časovém úseku s choleričtějším tatínkem a s maminkou po které jeli mužští v okruhu okresu. Také musím souhlasit, že časově jsem se trochu ztrácela, potřebovala bych víc sklenic s houbami. Konec s akcí při počátku sametové revoluce mne dostal. Takže všechno bylo jinak?

Produkce českých filmů v roce 2014 je zahájena komediálním filmem Něžné vlny. Jeho děj se z velké a podstatné části odehrává v osmdesátých letech dvacátého století. Film obsahuje vše, co by mohlo vést k úspěchu – krásné mladé herečky, je o prvních láskách a sexuálních zkušenostech, jsou zde krásné pohledy do přírody, ve které nikdy není zataženo a nikdy neprší. Film není ničím originální a sází se tu na jistotu, že u diváků film uspěje. Je třeba uznat, že je naplněn několika vtipnými situacemi, ale měl jsem pocit, jako bych je už někde viděl. Ani po 25 letech od revoluce tvůrci zatím nezískali nadhled, aby o době minulé natočili zdravý film. Např. je zde už po několikáté zesměšňován tělocvik na základních školách. Ano. Děvčata se oblékala do modrých kalhotek a bílých tílek a chlapci nosili červené trenýrky a bílé nátělníky. Dnes se už tak děti oblékat nemusejí a mají volnější volbu. Na druhou stranu mají tělocvikáři strach půjčovat dětem medicinbal, aby se neporanily. Smích budí i nácvik spartakiády i spartakiáda samotná. Té šesté v pořadí, se jako jeden ze cvičenců žactva účastní i hlavní hrdina vyprávění Vojtěch. V průběhu filmu jsem měl problém pochopit, kolik let je vlastně hlavnímu hrdinovi. Dovolím si odhadnout sedmnáct let. Určitě to ještě nebyl maturant. Tedy. Spartakiády se mohl účastnit jako starší žák. Ona totiž ta skladba, kterou cvičil, se mi zdála nedůvěryhodná. Pamatuji si, že my jsme cvičili s raketou a molitanovým míčkem. Ale náš hrdina je starší. I jako starší zažívá výbuch v černobylské elektrárně. Ale zkratkovitost filmu mate a člověk má pocit, že tvůrci výbuch v Černobylu zařadili do roku 1989. Našemu hrdinovi je tedy sedmnáct let. Tak jako většině jeho spolužáků. A máme tu další dvě situace, se kterými mám problém. Jeden jeho spolužák, který je jeho odvěkým rivalem nejen v lásce, je ze školy pro prohlížení porno časopisů vyloučen. A moje otázka zní. Mohl by tento vyloučený sedmnáctiletý chlapec se stát součástí pořádkových sil, které zasáhly na Národní třídě v roce 1989? A já říkám, že je to pitomost. Snad mi někdo zasvěcený odpoví, zdali za minulého režimu existovala víceletá gymnázia, ale já sám mám o tom pochybnosti. Sestava třídy se totiž od 11 letých dětí až do těch sedmnáctiletých nemění. Ti samí spolužáci, kteří spolu nacvičovali brannou výchovu na základce, jsou totiž i spolužáky na škole střední. Nevím, jaké o tom máte zkušenosti, ale většinou se spolužactvo ze základní školy rozeběhne do různých vzdělávacích ústavů středoškolských. Film má lákavý obal. Z plakátů na nás kouká zrzavá lolitka, a tak to do kin láká mužské publikum. Obsah filmu je už horší. Snaží se být něžný, tak jak je psáno v názvu, snaží se být vtipný. Pravicové komentátory budou asi nejvíce štvát scény z Národní třidy, kdy je historie téměř znevažována, ale to se mi naopak zdálo osobně poměrně vtipné. Sám jsem milovníkem humoru jak cimrmanovského, tak i britských Monty Pythonů. A to jsou přesně ty fóry, které si historii trošičku poupravují. Závěrem lze napsat,že je to divácký film, ale řadit jej mezi dobré nelze. Je to tuctová zábava a film může být vodítkem dostat na plátna české tvorby nové komediální herce. Ti nám chybějí jako sůl. A kdo si zaslouží bod za herecký výkon? I když mu spílají k tomu, že zde poněkud přehrává, tak je to Hynek Čermák za roli tatínka.