Nadechni se

Jeden z těch vzácných filmů co dokáže lehce plynout a z diváka padá všechna tíha přesto, že ve vzduchu jsou cítit trable... Spokojenou americkou domácnost o třech figurantech naruší příjezd přemýšlivé studentky Sophie, která, jakoby si svůj vpád načasovala přesně do počínající krize středního věku muže, který se začíná rozpomínat, po čem toužil předtím, než mu vyhlídky zakryla clona existencionálních přízemností, manželských ušlápnutostí a profesní rutiny. Sophiin životní postoj nahlodává Keithovu mysl, která ještě stále odmítá zkornatět, i když si uvědomuje, že otázka volby není aktuální po celý život, je zásadní na jeho počátku, dokud jsme na ni sami, bez břemen... Dál je to už o poblouznění a s ním spojeném riziku - spálit most a vrhnout se po hlavě do peřejí, právě v onu chvíli nezáleží na tom, jestli dopad bude znít jako BUM ááááááá, nebo ááááááá BUM... Nic zvláštního ani objevného, říkáte si, jenže - to by vedlejší roli nesměla dostat krásná hudba a tu hlavní Guy Pearce, který je naprosto famózní - z jeho postavy vyzařuje dobrota, odevzdanost a neskutečná něha a spojení s Felicity Jones dává vzniknout Eliášovu ohni těsně předtím, než udeří blesk, ale erotické dusno není tím, oč tu kráčí, jedná se o ukázkové splynutí duší... dokud nás smrt, nebo jiný naschvál, nerozdělí... No nic. Smile!