Velký sešit

Dva chlapci, dvojčata, slíbili otci, že pro něj uchovají všechny své vzpomínky a myšlenky. Zapisují si je do velkého sešitu. Otec musel jako voják syny opustit po vypuknutí 2. světové války. Se slovy, že je to pro jejich dobro, chlapce opustila i jejich matka a nechala je u babičky. Nevraživá žena, které sousedi říkají "čarodějnice", bydlí v rozpadající se chalupě. Hrdinové jsou odkázáni jeden na druhého. Pozorují svět kolem sebe a vše si pilně zapisují do sešitu. Docházejí k závěru, že když už žijí v tak bezcitné a nebezpečné době, musí být i oni bezcitní a nebezpeční. Trénují si odolnost proti bolesti a odmítají rodičovskou lásku. Stává se z nich dvouhlavý přízrak. Szászův film připomíná chladnokrevně napsanou zprávu o dehumanizaci. Příběh je zasazený do konkrétních historických reálií. Můžeme jej však vnímat jako alegorii zla, jež se rodí z touhy přežít, vzniká jako jedovatý vedlejší produkt války. Piotr Mirski, Kino na hranici 2015