Papusza

Cikánská básnířka Bronisława Wajsová (1908–1987), známá jako Papusza, je v Polsku legendární postavou. Místo pokusu o klasický životopisný film tvůrci evokují události důležité jak pro individuální osud talentované ženy, tak pro novodobou historii jejího etnika. Černobílá fotografie vydává poetické, místy syrové svědectví o krajinách, jimiž před druhou světovou válkou a těsně po ní putovali Romové se svými vozy a svými obyčeji, ale také o zmaru jejich nejlepších tradic a o fyzické i morální bídě, jež je postihla po zákazu kočování. Třebaže Papusza v různých fázích svého života tvoří ústřední bod vyprávění, teprve ve druhé půli filmu do sebe začnou zapadat střípky skládající obraz jejího mládí, nešťastného manželství, její povahy a zvyku zaznamenávat své prožitky a pocity ve verších na kousky papíru. Střídání časových rovin klade nároky na divákovu vnímavost, ale dovolilo tvůrcům působivě vyjádřit osobní tragédii ženy, jíž básnické nadání přineslo slávu, ale také prokletí. MFF Karlovy Vary 2013