Příšerný vlasy

Neutěšené sociální poměry v sídlištním komplexu na okraji Caracasu nejsou pro devítiletého Juniora problém. Nejvíce ho pálí jeho vlasy, které se vůbec nepodobají rovným vlasům jeho oblíbených zpěváků. V posledních dnech prázdnin se s kamarádkou připravují na focení do školní ročenky a stejně usilovně jako ona i on chce vypadat jako venezuelské královny krásy. Udělá cokoli, aby zkrotil své kudrliny. Jeho matka, která stěží uživí rodinu, je z jeho pokusů pološílená. Venezuelská kinematografie sice nepatří k nejznámějším, nikdy nepatřila mezi výrazně progresivní, ale rozvíjí se poměrně kontinuálně a v každém klíčovém období zde nalezneme pozoruhodné tvůrce a zajímavá díla. Politická situace uplynulých let umožnila další rozvoj, i když jde především o institucionální zlepšení. Přesto lze nalézt zhruba každé dva tři roky snímek, který výrazně vybočuje z většinové produkce. Vítězství filmu Příšerný vlasy na festivalu v San Sebastiánu je důležitým triumfem. Tento festival je naprosto klíčovou událostí pro hispánskou produkci obecně. Není ani zcela neobvyklé to, že film natočila žena. Venezuelský film se může pyšnit Finou Torresovou nebo Margot Benacerrafovou a dalšími jmény žen režisérek, které slavily úspěchy i mimo svou vlast. Mariana Rondón na sebe upozornila i u nás uvedeným debutem Postales de Leningrado (Pohlednice z Leningradu, 2007). Příšerný vlasy jsou mnohem syrovějším a autentičtějším dílem, které pod záminkou příběhu o strastech malého chlapce ukazuje bez pozlátka Caracas a venezuelskou společnost. Většina tamní produkce si nevšímá chudinské čtvrti, oprýskaných zdí nebo problémů každodenního života. Filmaři využívají krás přírody a exotických atributů. Přesto Příšerný vlasy neztrácí nic z poetiky karibské tvorby, jak bývá souhrnně označovaná tvorba Kolumbie, Venezuely a některých zemí Velkých Antil. Film se nesnaží nic zastírat a otevřeně vypráví příběh o obyčejných Venezuelcích. Nakonec vidíme, že se potýkají s řadou nám blízkých problémů, že žijí ve společnosti dosti podobné třeba právě té kolumbijské. Díky zmíněnému vítězství byl snímek uveden v řadě dalších zemích po celém světě. Zesnulému prezidentovi Hugo Chávezovi se sice nepodařilo vybudovat domácí konkurenci Hollywoodu, ale některá opatření bezpochyby venezuelské tvorbě prospěla a ta opět ukazuje, že dokáže patřičně zaujmout. La Película 2015