Ohnivé vozy

Když bych začala psát komentář dřív než bych si přečetla ty ostatní, napsala bych to samé co Mlapiska. Takhle mohu jen konstatovat, že Vangelis je třída a Ben Cross má opravdu velmi výraznou spodní čelist.

Napriek tomu, že športové filmy extra nevyhľadavám, toto bol majstrovský kúsok. Nebolo to vyložene len o športe, ale o túžbe zvíťaziť a každý mal na to svoj dôvod. Bolo to také zvláštne a kúzelné, ten boj oboch a oboch pre každý iný ideál. Žid, ktorý chce dokázať, že nie je menejcenný a pastor, ktorý chce dokázať, že Boh mu dal talent na to, aby zvíťazil. Celé to bolo také zvláštne. Malo to čarovnú atmosféru starého Anglicka, škótskych výšin či olympijského štadiónu. Je zvláštne, koľko sa tu venovalo psychológii postáv a vôbec to neotravovalo, ani nedeštruovalo vyznenie filmu a dokonca to neskĺzalo do klasických tisíc ráz omeltých fráz. No a páčilo sa mi mnoho detailov či scén ako úvodný beh po pláži, muž so psom ich pozorujúci, kostolné zbory, či hrdzavé dievča idúce si po podpis. Výnimočný film, hlavne akousi silou, vierou v niečo, bez potreby ísť cez mŕtvoly, ale dokazujúci, že sa to dá i ľudským a dôstojným spôsobom. A nakoniec, áno... Vangelisova hudba je totálne malebná, nadpozemská a očarujúca a mám z nej poriadne zimomriavky a slzy v očiach

Pravda, že film jsem si pustila hlavně kvůli Vangelisovi. Ale nakonec jsem docela překvapená, že nejde o klišoidní vyprávění o neohrožených hrdinech a jejich velkolepých, nezapomenutelných skutcích. Film klade důraz spíše na vnitřní boj jednotlivých postav, než limonádovou akci. Popohnat trochu nudnější první polovinu a dopracovat druhou, kde mi stále něco chybělo, byla bych spokojenější, takhle tak 65 %.

Lehce nadprůměrný životopisný snímek dvou britských atletů - Harolda Abrahamse a Erica Liddella. Film získal 4 Oscary, což by se mohlo zdát, že si zas až tak nezaslouží, ale nebylo to v hlavních kategoriích a ten za Vangelisovu hudbu byl zcela jistě na místě.