Olověná doba

Margerthe von Trotta se ve svém závažném filmu Olověná doba zaměřila na životní osudy teroristky z RAF Gudrun Ensslinové. Vypořádává se tu s německými poválečnými dějinami - od éry prvního spolkového kancléře Konráda Adenaura přes generaci osmdašedesátého roku až k terorismu sedmdesátých let a přispívá svým snímkem k pochopeního určitého závažného úseku nedávné minulosti. Reřisérka vypráví příběh dvou sester, které se narodily za druhé světové války, vyrůstaly v "olověné době" padesátých let a zapojily se do tehdejších studentských aktivit, usilujícíh o společenské změny. Jejich cesty se tu ovšem rozdělí. Zatímco Juliane /Jutta Lampeová/ se angažuje v ženském hnutí a jako redaktorka ženského časopisu prosazuje postupné změny, do života Marianne /Barbara Sukowá/ vznese zásadní zvrat rok 1968. Marianne dozraje v revolucionářku a přejde do ilegality s cílem vynucovat politické změny, když to bude třeba, i násilím. Sestry se názorově naprosto rozejdou a potom se téměř přestanou stýkat. Marianne je zatčena a uvězněna na samotce. Po její smrti, oficiálně vydávané za sebevraždu, se Juliane snaží dokázat svou verzi, že její sestra byla zavražděna. Riskuje bez sebemenšího váhání své materiální zabezpečení a osobní vztahy a izoluje se od všech bývalých známých a přátel. Několikaletým pátráním shromáždí důkazy pro svou verzi, ovšem veřejnost už nemá na osvětlení případu zájem. Režisérka Margarethe von Trotta se záměrně nezabývá terorismem ani důsledky pro jeho oběti, pomíjí analýzu pohnutek i příčin radikalizace a přechodu k ozbrojenému boji. Místo toho podává kombinaci retrospektiv do dětství sester a současných scén přesný pohled na dvě hrdinky a na jejich rodiny. Přináší tím neobyčejně cenný příspěvek k hlubšímu poznání nejnovějších německých dějin, plných dramatických změn.