Divadlo Rokoko

Dokument ze zákulisí divadla před odjezdem do tehdejšího SSSR. Divadlo Rokoko jsem navštívil několikrát koncem šedesátých let, výborná představení. V té době jsem dával přednost Semaforu, ale i tak to byl zážitek. Nejraději jsem měl Neckáře, protože je z mého města a chodili jsme na stejnou SVVŠ, a herce Zdeňka Najmana a Víťu Černého, kterého jsem znal osobně z hospody U Pinkasů, kde odpočíval mezi zkouškami v divadle, které bylo nedaleko. Udělal poměrně dost plzniček, taky na to měl postavu, a byla radost poslouchat jeho "historky z natáčení", tedy hlavně z divadla. Ve filmu zazní písničky v ruštině, Tereza a Jó, třešně zrály, které mě tahaly za uši. Z dokumentu není poznat, s jakým nadšením jedou umělci na zájezd. Za dva roky by asi mluvili jinak ... Pan Vostřel i Šašek také na časy pro roce 1968 pořádně doplatili.