On a jeho sestra

Herci zkoušející si role: On: "Chtěl bych být stále u tebe a opájet se vůní tvých vlasů." Ona: "Idiot." On: "Kdo je idiot?" Ona: "Autor." On: "Proč?" Ona: "Protože takovou slátaninu nemůže napsat normální člověk." On: "Prosím vás, nechte autora na pokoji a pojďte zkoušet, ano? - Chtěl bych tě obejmout a ... chtěl bych tě obejmout a ... a zlíbat tvoje rudé rty." Ona: "Miláčku, vezmi tuto růži; její vůně bude ti vždycky připomínat chvíle našeho štěstí... - No, takovou pitomost...! - Cítíš, jak voní? - Ne, to já hrát nebudu, to já nebudu hrát." On: "Ale dovolte, buďte tak laskava, nezdržujte mě, na mne čeká v divadle sto lidí!" Ona: "No tak dobře, tak ať počkaj!" On: "Vezmeme si to ještě jednou, ano? - Jak dlouho jsem čekal na tuto chvíli. Chtěl bych být stále u tebe a cítit vůni tvých vlasů. Chtěl bych tě obejmout a zlíbat tvé rudé rty." Ona: "Miláčku, vezmi tuto růži; její vůně ti bude stále připomínat chvíle naší lásky." On: "Nestrkejte mi to pořád pod nos!" Ona: "Nebuďte tak nervózní, nebo vám s tím seknu!" On: "Tak dál. - Zůstaneme věčně spolu..." Ona: "Věčně! Tss! Ani mi nenapadne! Já mohu mít sto jiných angažmá, ne jedno!" On: "Šmarjá, já se zblázním! Buďte přece rozumná!" Ona: "A já nechci být rozumná! A říkám vám to znovu: já to hrát nebudu a basta!" On: "Basta? Tak dost, slečno! Víc tady nemám co pohledávat!" Ona: "A taky jsi tady nic neztratil!"