Ondekoza – bubenická legenda

Umělecký dokument o svérázné komunitě, kterou stmelilo prostředí nehostinného ostrova Sado, hra na bubny taiko a maratónský běh. Poému, oslavující vitální energii, jež sálá z nahých těl bubeníků i ohlušujícího mořského příboje, lze považovat za umělecký vrchol tvorby a zároveň svéráznou závěť režiséra Katō Taie, jednoho z pozoruhodných tvůrců japonské „nové vlny“. Fascinující náboj divadla bunraku s živou loutkou, vzrušující záběry extatického výkonu hráče na obří buben ó-daiko ze zcela neobvyklého podhledu. Skladba Maki Ishiiho pojatá jako dokonalý vizuální spektákl na jedné straně – i sugestivní záznam vystoupení pro venkovany od kojenců po stoleté stařenky v jedné z vesnických chalup s divukrásnými detaily jejich tváří. Každodenní běh polonahých otužilců po zasněženém pobřeží, rituální výroba masek pro chrámové slavnosti i mrazivě autentická diskuse děvčat o rodině a celibátu. To všechno jsou svébytné střípky, z nichž se v divákově mysli, bez jakékoliv režisérské konstrukce či komentáře, skládá fascinující obraz proslulé bubenické komunity – a také lidových tradic i divokého prostředí ostrova Sado, z nichž tato komunita čerpá svou neuvěřitelnou sílu. Film, který byl poprvé uveden teprve 9 let po režisérově smrti, měl velmi pohnuté osudy – získání původní kopie je malým zázrakem a uvedení v rámci festivalu Eigasai skutečnou raritou. Eigasai 2014