
Film
Osvobození Prahy
Další název: Osvobození Prahy
Žánr: drama, historický, válečný, vojenský, evropská tvorba
Země/rok: NDR, Československo/1976
Délka : 140 minut
Pozor – sekce zajímavostí může obsahovat spoilery.
Zajímavosti

Frolíček
(33912 )Film: Osvobození Prahy
Za zmínku stojí i Vávrův hrdinný opus z roku 1975 nazvaný Osvobození Prahy, který je zřejmě vrcholem ideologického pokroucení dějin. Třeba mladý komunista Standa Horák, kterého ve filmu ztvárnil Vítězslav Jandák, padne při bojích s nacisty na Staroměstském náměstí. "To je pro historika směšné, když víte, že ten kluk, který tam zahynul, se doopravdy jmenoval Hynek Šlosar a byl z Hořovic a z žádné komunistické rodiny, dodává Marek (historik VHÚ Jindřich Marek). Mlada Fronta DNES, úterý 5.5.2015, článek: Kulomet kosil Němce. Češi je pod něj nahnali.

diamant
(2733 )Film: Osvobození Prahy
Vojenská technika použitá ve filmu parkovala během natáčení ve staré Ruzyni v kasárnách 17. listopadu. Aby tanky nezničily komunikace, nakládaly se v kasárnách na podvalníky a byly tak voženy na místo natáčení. Měli jsme tam příležitost si prohlédnout německá vozidla z fundusu barrandovských studií, samochodky a tanky T34 zapůjčené od ČSLA i imitace hitlerovských tygrů navařenými pláty na věžích T34 z fundusu Mosfilmu obsluhovaných rudoarmějci.

Ondrus21
(2173 )Film: Osvobození Prahy
Ve filmu, pravděpodobně z propagandistických důvodů, úplně chybí zmínka o tzv. Velichovské misi. Šlo v podstatě o doručení kapitulace Německa podepsané 7. května v Remeši Schörnerovu štábu západními spojenci. Z Plzně byla 7. května vypravena kolona americké armády, které velel podplukovník Robert H. Pratt. Jedním z jejích členů byl také plukovník německé armády Wilhelm Meyer-Detring, který měl předat rozkaz k ústupu celé skupiny armád západ. Kolona měla namířeno do Velichovek, kam dorazila přibližně v 8:00 ráno 8. května. Jednání skončilo přibližně v 11. hodin a dodnes panují nejasnosti, zda se ho účastnil i sám Schörner (je možné, že v té době byl už na útěku a na jednání ho zastupoval dvojník). Ještě tentýž den se kolona vrátila zpět do Plzně. Rudá armáda neměla o přítomnosti amerických vojáků žádné tušení až do chvíle, kdy jeden sovětský důstojník o několik dní později vešel do místního fotoateliéru, kde zahlédl společné fotografie místních lidí a amerických vojáků. Vzhledem k tomu, že Američané byli vázáni dohodou s Rudou armádou, že nepřekročí demarkační linii u Plzně, byli Sověti vzteky bez sebe.